V českých zemích je letní čas nepřetržitě od roku 1979 a v podstatě stejně tak dlouhou dobu se vedou diskuse, zda je prospěšný či ne. Lékaři soudí, že lidský organismus si během 14 dnů bez problémů na změnu času zvykne, ale přiznávají, že citliví jedinci s tím mohou mít problémy mnohem delší. To, že někteří s ranním vstáváním mohou mít větší problémy, vědci už dokázali, když objevili drobnou změnu v genu odpovědném za biologické rytmy.

I když letní čas už u nás platí 27 let, poprvé byl ve světě zaveden mnohem  dříve. Roku 1784 ho poprvé navrhl přírodovědec Benjamin Franklin. Na českém území byl zaveden v roce 1915. Mezi válkami se od něj upustilo, ale opět platil v roce 1940. O devět let později ho vláda zrušila. Znovu byl vrácen v roce 1979.

Až do roku 1995 byl letní a zimní čas stejně dlouhý a to šest měsíců. Od roku 1996 se letní čas prodloužil na sedm měsíců a zimní zkrátil na pět měsíců.

Energetici tvrdí, že jeho zavedení šetří energii, protože den je delší a méně se v domácnostech svítí. Žádná přesná studie k tomu ale neexistuje.

Nejznámějším odpůrcem letního času je pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. Ten tvrdí, že je to "administrativní opatření, pro které lidský organismus nemá pochopení a stejně si jede dál podle zákonů přírody."

Jízda se zhasnutými světly jen do července

S příchodem letního času sice budou motoristé zbaveni povinnosti rozsvěcet při jízdě světla i přes den, ale jen dočasně. Od 1. července totiž vstupuje v platnost nový silniční zákon, který řidičům ukládá celoroční svícení.

Nehledě na ustanovení zákona doporučují odborníci svítit po celý rok i přes den. Výrazně to podle nich zvyšuje bezpečnost jízdy. Právě období od změny na letní čas do začátku července bude rizikové. Po silnicích totiž budou jezdit auta osvětlená i neosvětlená. Vůz se zhasnutými světly v řadě osvětlených aut je přitom téměř neviditelný.

Stávající zákon ukládá povinnost rozsvítit světla za snížené viditelnosti. Odborníci však namítají, že přesná definice "snížené viditelnosti" je nemožná.