"Jsou to obrovská čísla. Nejde však jen o léky na předpis, ale i o medikamenty volně prodejné a myslím, že i veterinární," řekl Právu ve středu ministr zdravotnictví David Rath. Uvedený údaj může ale v reálných číslech být nižší. Ceny léků se totiž přepočítávají na tzv. maximální ceny.

Ne vždy ale přípravek má maximální cenu. Většinou ji mívá o něco menší, a tak údaj 64,3 mld. může být ve skutečnosti o několik miliard nižší. Protože se ale ceny léků několikrát do roka mění, není možné detailní pohyb zachytit, a proto jsou výdaje přepočítávány na maximálně povolené ceny.

Rath se domnívá, že i nárůst léků, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění, přestože ještě není spočítán přesně, byl loni větší než v roce 2004.

"To jen dokresluje, že bylo nutné zavést úsporná a racionalizační opatření," uvedl Rath.

Počet balení dodaných do lékáren a dalších zdravotnických zařízení loni vzrostl téměř o devět procent na 368,95 miliónu. Jde o nejvyšší meziroční nárůst počtu balení od roku 1995. Průměrná cena jednoho balení léčivého přípravku v roce 2005 byla 175 Kč, a to je o 5,40 Kč více než v roce 2004.

Vedou léky na srdce

Pokud bychom udělali hitparádu nejvíce používaných léků, tak by jednoznačně, stejně jako v roce 2004, zvítězily léky na kardiovaskulární onemocnění, tedy na onemocnění srdce a cév.

Celosvětově prodej léků na předpis loni, jak uvedla ČTK, vzrostl o sedm procent na 602 miliardy dolarů. Přesto tempo růstu bylo nejpomalejší od roku 1998. Důvodem byly snahy některých vlád a zdravotních pojišťoven omezit výdaje na zdravotnictví a relativně nízký počet nových léků na trhu. V příštích pěti letech by ale meziročně celosvětově měly výdaje na léky stoupat o pět až osm procent.

Léků jíme moc

Ministr Rath by byl rád, kdyby i lékaři se zamýšleli nad tím, kolik léků předepisují pacientům. "Jíme jich moc, a tomu neodpovídá zlepšení zdravotního stavu obyvatel," tvrdí ministr. Dodává, že užívání mnoha léků může pacientovi škodit, a proto by lékaři měli více dbát na to, co pacientovi předepisují a zda není možné z léčby některé léky vyřadit.

Všeobecně se tvrdí, že pacient by měl užívat maximálně pět léků denně, ale v ČR je běžné, že užívají i deset, ba patnáct léků denně, což se může obrátit proti pacientovu zdraví.

Snížená přirážka, degresivní marže

Rath snížil od letošního roku společnou marži lékáren a distributorů u léků z 32 na 29 procent. Lékárníci tvrdí, že tím je ohroženo asi 500, zejména malých lékáren.

V současné době se jedná i o tzv. degresivní marži, kdy za laciné léky by byla vyšší, zřejmě 33 procent, a za drahé léky nízká. U těch nejdražších by to bylo asi šest procent. Pokud se ministerstvo s grémiem majitelů lékáren na degresivní sazbě dohodne, mohla by platit od srpna letošního roku.

Spotřeba léčiv v ČR
Rok Výdaje v mld. Kč Balení v mil. ks
2001 44,23 342,86
2002 48,03 338,29
2003 52,22 346,03
2004 56,99 338,77
2005 64,57 368,95
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv