Děti Zámečníkovy ale původně žádaly finanční satisfakci ve výši sedmi a půl miliónu korun. "Evropský soud jim přiznal každému částku 4200 eur (cca 126 000 korun) jako náhradu morální újmy a dohromady částku 400 eur (cca 12 000 korun) jako náhradu nákladů řízení," uvedl v úterý mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Návrh na zvýšení alimentů podala matka obou tehdy nezletilých dětí už v lednu 1999. Soud prvního stupně dvakrát rozhodl v jejich prospěch, odvolací soud však v obou případech verdikt zrušil.

Evropský soud přiznal dětem právo na odškodnění, protože délku řízení samy nijak neovlivnily. "Jeho komplikovanost se odvíjela pouze od často se měnící materiální situace účastníků," uvedl Dimun. Příčinou průtahů byl podle štrasburského soudu zejména postup soudů obou stupňů.

Česká republika vloni čelila ve Štrasburku rekordnímu počtu stížností za posledních 13 let. Evropský soud pro lidská práva jich v roce 2005 zaregistroval 1443, což je o 50 více než v roce 2004. Jako jednotlivé případy jsou přitom zahrnuty také hromadné stížnosti, například stížnost majitelů domů na regulaci nájemného, která se ve skutečnosti týká stovek nebo tisíců stěžovatelů.

Naprostá většina stížností se týká délky soudních řízení před českými soudy. Evropský soud pro lidská práva už v červenci 2003 konstatoval, že v Česku neexistuje účinný prostředek nápravy nepřiměřené délky řízení.