Sněmovna už jednou zákon o hmotné nouzi schválila, ale Senát jí ho vrátil s pozměňovacími návrhy, které se týkaly legislativně technických formulací.

Norma nahrazuje zákon o sociální potřebnosti

Nový zákon o hmotné nouzi je náhradou za dosavadní zákon o sociální potřebnosti. Má zvýšit motivaci lidí k aktivnímu hledání práce a přesvědčit nezaměstnané, že i hůře placená práce se vyplatí před pouhým pobíráním dávek.

Až o několik tisíc korun víc by mělo po zaplacení nákladů na bydlení zůstat v kapse těm, kteří vezmou práci za minimální mzdu. Neztratí totiž jako dosud nárok na sociální dávky.

"Zákon by měl určitým způsobem postihnout ty, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a nemají zájem svoji situaci řešit," řekl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Dodal také, že vláda chce zákonem zvýhodnit ty, kteří řádně pečují o své děti a své rodiny. "Naopak znevýhodní ty, kteří se chovají jiným způsobem," uvedl ministr. Změny ale nemají poškozovat ty, kteří pomoc objektivně potřebují, cílem je přerozdělit dávky spravedlivěji.

Zákon snižuje životní minimum

Zákon o hmotné nouzi je propojen s další novou normou, zákonem o životním minimu, které už nemá zahrnovat náklady na bydlení. Minimum kvůli tomu Sněmovna navrhla snížit ze současných 4420 na 3126 korun, vláda původně počítala se snížením na 2870 korun měsíčně.

Za sociálně únosné náklady na bydlení považuje zákon částku nejvýše do 30 procent příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob, v Praze pak do 35 procent. Za osoby v hmotné nouzi se budou považovat i lidé, kteří byli propuštěni z vězení, léčebny chorobných závislostí či výchovných zařízení.

Okamžitá hmotná pomoc pro oběti živelních katastrof

O mimořádnou okamžitou pomoc budou moct stát požádat lidé, kteří se náhle ocitli v tíživé situaci například kvůli živelní pohromě. Doplatek za bydlení mají od příštího roku vyplácet obce s rozšířenou působností. Má se lišit podle toho, jak vysoké jsou v jednotlivých regionech náklady na bydlení.

Náklady spjaté se zavedením změny Škromachovo ministerstvo odhadlo na 1,4 miliardy korun pro letošní rok hlavně kvůli zavedení informačního počítačového systému. Na dávky chce ministerstvo dávat každý rok navíc asi čtvrt miliardy korun. Kvůli odkladu účinnosti zákona z července 2006 na leden 2007 by se náklady pro letošní rok měly snížit.