Zieleniec se obává, že vypuštění daného paragrafu by pro některé odsouzené znamenalo amnestii: "Jsem přesvědčen, že má-li se paragraf zrušit, tak s příslušnou náhradou, aby nedošlo k amnestii pro ty, kteří byli podle tohoto paragrafu odsouzeni."

Propuštění z výkonu trestu připustil i advokát Tomáš Sokol, který však ve vypuštění paragrafu nevidí problém. Podle Sokola bylo k 1. lednu ve vězení sedm odsouzených podle tohoto paragrafu, nyní si trest odpykává pět lidí a ročně takových případů bývá kolem čtrnácti. "Takže amnestie by nebyla nic světoborného," uvedl Sokol.

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna ale nelze na základě statistik osoby, které byly odsouzeny jen za tento sporný paragraf, disimilovat. "Pokud to řekl tak, že sedí jenom za tento paragraf, mýlí se. Je to spíš matení veřejnosti," uvedl Dimun. "Víme o čtrnácti rozsudcích, nicméně nedá se říci, kdy se jednalo pouze o tento paragraf," dodal Dimun.

Sokol odmítl Zielencův názor, že mu nová situace může vyhovovat proto, že zastupuje několik takto stíhaných klientů, např. uprchlého Radovana Krejčíře.

Na Zielencovu stranu se v diskusi postavil advokát Václav Sládek, podle kterého není důležité, kolik lidí bylo odsouzených podle paragrafu o tunelování, ale důležitější je vnímání tohoto problému. Také Sládek by se přikláněl k odmítnutí trestního zákoníku bez daného paragrafu.

Zieleniec je přesvědčen, že jeho vypuštění, které navrhl poslanec ODS Marek Benda, je důsledkem masívního lobbingu napříč všemi stranami. "Nebyl to omyl, došlo k tomu tichou cestou, bez odporu jediného poslance za přispění ministra (Němce). Jsem přesvědčen, že to je velmi důkladně zlobbovaná záležitost," míní Zieleniec.

Právníci ve sporu

Sporný odstavec paragrafu, který v současném trestním zákoníku postihuje tunelování vlastní firmy, není nutné v novém kodexu zachovávat. Shodují se na tom někteří právní odborníci, podle nichž je nahraditelný jinými ustanoveními. Nevládní organizace Transparency International (TIC) však míní opak.

Podle ní vypuštění odstavce představuje zpáteční krok v boji proti korupci a ekonomické kriminalitě. V budoucnu by znemožnilo trestní stíhání hospodářské trestné činnosti. Zisky z ní jsou podle TIC zpravidla používány k ovlivňování představitelů státní správy nebo k zakrývání jiné trestné činnosti.

Naopak Česká advokátní komora (ČAK) míní, že odstavec postrádá právní opodstatnění a při jeho aplikaci někdy dochází k účelovým stíháním.

Otec paragrafu Teryngel varuje

Účelu ochrany majetku obchodních společností by mohla podle některých právníků vyhovět jiná ustanovení. Třeba paragraf o porušování povinnosti při správě cizího majetku nebo o podvodu, případně o zpronevěře.

"Případy lze překvalifikovat na podvod a vůbec nic by se nedělo," poznamenal advokát Kolja Kubíček. V tom se shoduje s předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1 Liborem Vávrou: "V probíhajících věcech je možné trestný čin překvalifikovat."

Tvůrce paragrafu, právník Jiří Teryngel, však upozornil, že náhrada nemusí být vždy v plném rozsahu možná.

Zvláštnost sporného paragrafu o zneužívání informací v obchodním styku podle něj tkví v tom, že pachatel působí ve dvou firmách a z jedné do druhé převádí majetek či obchody a uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné z organizací. Zatímco paragraf o porušování povinnosti při správě cizího majetku je postaven na škodách. Škodu přitom podle Teryngla není dost dobře možné ve všech případech vyčíslit.

Obtížné může podle něj být také náhrada ustanovením postihujícím podvod. "Podvod vyžaduje, že někdo uvede někoho v omyl. Právě proto, že smlouva, která zvýhodňuje jednu firmu na úkor druhé, je uzavřena někým nebo z popudu někoho, kdo sedí v obou firmách, sám sebe v omyl přece neuvede," shrnul advokát.