Samotný odstřel zvěře totiž musí povolit veterináři a ti někdy dělají potíže. Speciální jatka přitom neexistují. Často proto probíhají porážky načerno.

Výjimečné zastřelení jelenovitého zvířete ve farmovém chovu v hospodářství může krajská veterinární správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě. Tak zní paragraf nového veterinárního zákona.

Český zákon raritou v Unii

"Je to dlouhodobě diskriminační, ale přehlasovala nás silná myslivecká lobby. Myslivci se třeba bojí, že by farmáři lákali k odstřelům zahraniční turisty a konkurovali jim," prohlásil místopředseda zemědělského výboru parlamentu Jaroslav Pešán.

"Ve většině evropských států se farmová zvěř podle zákona poráží odstřelem kulovnicí. Takže překážka v českém zákoně je rarita. Jelenovitá zvěř je zvláštní. Zůstala v ní určitá plachost. Zvířata jsou při odchytu a převozu na jatka stresována. Navíc taková jatka u nás neexistují. Odstřel jateční pistolí také není dvakrát bezpečný," vysvětlil prezident Asociace farmových chovů jelenovitých ČR Václav Pařízek.

Zůstává vlastně jen na vůli veterináře v příslušném kraji, zda odstřel na farmě povolí, nebo ne.

V záporném případě musí hospodář převézt zvířata na jatka, aby je tam porazili jako krávy nebo prasata. Tedy ve fixační kleci a jateční pistolí, což je ale téměř nemožné. I podle veterináře Jiřího Krumla je odstřel kulovnicí už na farmě nejlepší variantou a náš zákon by se v tom měl sladit s Evropskou unií.

Vzorová porážka

Odborníci na experimentální farmě výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi ukázali, jak by měla ideální porážka jelena probíhat. Zvířatům v jedné ohradě nasypali na zem pět hromádek zrní. Když jeleni začali žrát, porážející si z nedalekého posedu vyhlédl jednoho a kulovnicí jej skolil, zrovna když skláněl hlavu k žrádlu. Do nádoby sebrali krev a mrtvé zvíře odvezli na blízká jatka ke stáhnutí z kůže a rozporcování. Vše bylo povoleno veterinářem.

Hospodář Petr Kachyňa z farmy firmy Ekostyl na Třebíčsku popisuje: "Jsou s tím stále problémy a zákonné porážky jsou nákladné. Okolní jatka to dělat nechtějí. Je to pro ně neefektivní, protože před porážkou třeba tří daňků musí celou místnost vyčistit." Podobné potíže popisuje i Jaroslav Jedlička, jenž se stará zhruba o sto daňků na farmě nedaleko Chrudimi. Stěžuje si, že myslivci mají lehčí pravidla.

Nejčastěji se vysoká poráží ve druhém roce života. Jde o nenáročná zvířata. Jejich maso obsahuje velmi málo tuku a cholesterolu stejně jako klokaní nebo pštrosí. Za kilo tohoto masa se platí podle kvality od 50 do 300 korun. Jedním z největších vývozců zvěřiny je Nový Zéland, kde na farmách chovají až tři milióny zvířat.