Hlavní obsah

Tajné služby ČR: Evropu chtějí islamizovat radikálové

Právo, Břetislav Tureček
PRAHA

Doznívající rozruch kolem sporných karikatur proroka Mohameda je jen odrazem širší frustrace v totalitních režimech muslimského světa a navíc ukazuje, že Evropa čelí plíživým snahám o islamizaci kontinentu. Shodli se na tom přední čeští bezpečností experti, kteří o problému informovali minulý týden zahraniční výbor Poslanecké sněmovny.

Článek

"Ukázalo se, že islámské menšiny v Evropě se začaly dožadovat speciálních pravidel," prohlásil první náměstek ministra zahraničí Jaroslav Bašta s tím, že tam, kde nelze najít kompromis, očekávají prý muslimové ústupek druhé strany. "Dnes jim vadí karikatury, za čas ale mohou demonstrovat proti tomu, že jíme vepřové a pijeme alkohol, protože i to je proti jejich přesvědčení," dodal.

"Je to eroze"

Šéf vojenského zpravodajství generál Miroslav Krejčík před poslanci ke zmíněnému trendu podotkl, že "je to eroze a je otázkou, jestli nás to pohltí, nebo nepohltí". "Otázka je, zda se lépe daří vyvážet demokracii, nebo importovat islám," řekl.

Upozornil, že i nepokoje na Blízkém východě jen ventilovaly nahromaděnou frustraci obyvatel a jejich nespokojenost se současným postavením ve světě. "V regionu je rozšířen názor, že Západ islámský svět podceňuje a muslimy staví do role ,světoobčanů druhé kategorie"," upřesnil šéf vojenské tajné služby.

K dalšímu výbuchu vášní podle něj může vést například mezinárodní izolace hnutí Hamás i poté, co vyhrálo demokratické volby v Palestině, eventuální vojenský útok na Írán nebo provokace, jakou nedávno učinil italský ministr Roberto Calderoli, když v televizi vystoupil v triku s Mohamedovou karikaturou.

Bašta však varoval, že "nejde o konflikt s islámem, ale s radikálními islamisty - dělící čára vede i uvnitř islámského světa mezi umírněnými a radikály". "Radikální islamisté zabíjejí především muslimy, v daleko větší míře než Evropany, a proto musíme podporovat umírněné režimy," zdůraznil.

ČR má teoreticky 15 extremistů

Šéf civilní rozvědky Karel Randák prohlásil, že bezpečnostní rizika pro Evropu "v tuto chvíli představuje především třetí generace muslimů v zemích EU, tedy lidé do 30 let". "Neexistují však čísla, kolik radikálních muslimů se v Evropě pohybuje, ale ani kolik muslimů na kontinentu vůbec žije," upozornil s tím, že jen ve Francii údaj osciluje mezi 4 a 6 milióny.

Právě francouzští experti podle Randáka došli k teorii, že v evropských komunitách tvoří pět procent fundamentalisté a z této dvacetiny jsou tři procenta nebezpečné osoby. Francie tedy musí podle této metodiky mít na zřeteli asi devět tisíc osob. Úřady v Česku, kde žije muslimů asi 8 až 10 tisíc, musejí bedlivě sledovat 15 extremistů, kteří "teoreticky představují vážné bezpečnostní riziko", i když - jak Randák zdůraznil - důkazy o takové činnosti nejsou.

Imám pražské mešity Karam al-Badaví loni Právu řekl, že zdejší muslimská komunita se sama snaží extremisty vytěsňovat. "My, muslimové v Česku, jsme součástí této společnosti," řekl klerik pocházející z Egypta. "Jezdíme stejnou dopravou jako vy, nakupujeme ve stejných obchodních domech, takže kdyby se cokoli stalo, odneseme to my stejně jako vy. I proto se všemi silami snažíme bojovat proti případným výskytům takového myšlení."

Někteří experti však poukazují na to, že tlak na hostitelskou společnost může mít kromě rizika teroru také podobu růstu muslimské komunity, její frustrace z nevraživosti okolí a její emancipace kombinované se špatnými sociálními podmínkami - například ve Francii je mezi muslimy do 30 let čtyřnásobná nezaměstnanost oproti celé populaci.

Komunity žádají výjimky ze zákonů

Jistý představitel českých muslimů nedávno Právu řekl, že považuje za samozřejmé, že jakmile by muslimové někde v Evropě dosáhli potřebného početního zastoupení, požadovali by i odpovídající vliv na politiku a legislativu. "Minimálně ze strany radikálů je snaha rozšířit islám co nejvíce, optimálně na celý svět," soudí na stejné téma Randák.

Ředitel rozvědky upozornil, že po 11. září už v Evropě vznikají muslimské politické strany. Například v Británii a Kanadě některé organizace požadují možnost řídit rodinné záležitosti uvnitř komunity podle islámských zásad. To jsou však záležitosti, které se zatím nijak nedotýkají většinové společnosti a jsou zrcadlem opatření, jimž se většinou těší i náboženské menšiny v muslimském světě.

Milióny přistěhovalců žijících na Západě se i přes formální zařazování k muslimům navíc k náboženskému proudu vůbec nehlásí. Mnozí přistěhovalci naopak před radikálními islamisty uprchli do Evropy. V české "muslimské" komunitě je vysoké zastoupení komunistů a stoupenců podobných sekulárních proudů z Blízkého východu, jimž poskytl útočiště bývalý režim.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám