"Těžko říct, jak je to závažné, ale mávnout rukou nad tím nejde," upozornil Petr. O vnímavosti kočkovitých šelem včetně tygrů k tomuto viru se podle něj ví už delší dobu. Prokázání nákazy u psů ale považuje za novinku. Mezi kočkami se podle vědců může také tato dnes bedlivě sledovaná nemoc přenášet. Nizozemští vědci dali do jedné klece zdravou a nemocnou kočku. "Ukázalo se, že zdravá kočka se nakazila velmi rychle," popisoval biolog.

Vedle vdechnutí vykašlávaného hlenu se zvířata mohou nakazit i potravou či výkaly. Ve výkalech ptáků přežívá virus podle Petra i několik dní. "Složení trusu u ptáků je jiné než u savců, ale není důvod předpokládat to, že by virus byl u savců okamžitě mrtvý," upřesnil Petr. Kromě dýchací soustavy napadá i další orgány, například játra, srdce či mozek.

Vědci podle Petra zatím neumí přesně odpovědět, jak se H5N1 šíří v lidském těle. V zemích nejvíce postižených ptačí chřipkou, převažují podle něj náboženství, která nepřejí pitvám. "U řady lidských obětí není provedena pitva či virologické vyšetření," konstatoval.

Oteplení ptačí chřipce nahrává

Vyhýbat se kontaktu s povrchy, které jsou znečištěny ptačími výkaly, doporučuje při cestě do zemí postižených nemocí i ministerstvo zdravotnictví. Lidé by také neměli navštěvovat drůbeží trhy. Měli by se vyvarovat kontaktu s drůbeží a volně žijícím ptactvem a manipulace s nalezenými uhynulými ptáky.

Odborníci také nedoporučují jíst v těchto zemích syrové maso a vejce. Samozřejmostí by mělo být dodržování zásad osobní hygieny a mytí rukou.

Ptačí chřipka zůstává v Evropě podle ministerstva především veterinárním problémem. Evropské země zatím nepřijímají v souvislosti s ní žádná nová opatření týkající se lidí.

Virus H5N1 od roku 2003 zabil více než devět desítek lidí v Asii a Turecku. Oficiálně byl tento týden potvrzen v Německu, v Itálii a ve Slovinsku, podezřelé nálezy uhynulých ptáků byly zaregistrovány také v Maďarsku. Někteří odborníci předpovídají to, že v Česku se může objevit do deseti až 14 dnů s očekávaným oteplením.