Ve včerejší Partii TV Prima se objevil jiný Pavel Rychetský. Podrážděný, popudlivý, mentorující. Šlehaly z něj blesky nejen na spoludiskutující, místopředsedkyni ODS a Sněmovny Miroslavu Němcovou, ale i směrem k přísedícím a hlavní útok mířil na moderátora Jiřího Podzimka. Jednu z otázek připravených Primou neváhal Rychetský označit za neférovou, další pak rovnou za hloupou.

Tentam byl obrázek gentlemana. Ve studiu se rozčiloval nepříjemný starší muž, který trval na svém stanovisku i v okamžiku, kdy fakta nesvědčila v jeho prospěch - například tvrzením, že voliči se mohli dovtípit, že obecné teze o reformě veřejných financí ve volebním programu ČSSD a ve vládním prohlášení znamenají mimo jiné zvýšení věku odchodu do důchodu.

Není jasné, co bylo důvodem takové změny v chování zkušeného politika. Momentální indispozice vyvolaná dusnem a horkem ve studiu? Anebo spíš vidina odchodu do světa justice jmenováním do Ústavního soudu? Rychetský se před nedávnem nechal slyšet, že mnohem víc mu vyhovuje působení ve sféře, kde nebude pociťovat závislost na politické straně.

To si lze dobře představit, stejně jako klausovsko-zemanovskou averzi vůči každému, koho dotyčný nepovažuje za bytost dosahující jeho odborných výšin. K politice však trpělivost v jednání s laiky patří, protože jsou zástupci veřejnosti, která sice nemusí být perfektně vzdělaná, ale v demokracii politiky volí a má právo je kontrolovat. A to i dotazy, při nichž se špičkovým vzdělancům otevírá kudla v kapse.

Dát to najevo na konci dlouhé a úspěšné politické kariéry, to je jako říct všem těm hlupákům neumějícím pokládat otázky a přemýšlet správným způsobem: napřetvářel jsem se s vámi dost, ale už zaplaťpánbůh dál nemusím.

PRÁVO 12. května 2003