Tento krok považuje za snahu dostat Nejvyšší soud a soudní moc pod kontrolu exekutivy.  "Prohlašuji, že tuto situaci považuji za snahu dostat Nejvyšší soud pod kontrolu moci výkonné. Jasné meze těmto tendencím jsou však dány naším ústavním pořádkem, který v ústavě zakotvuje zákaz změny podstatných náležitostí právního státu. Moje odvolání považuji za jeho porušení a budu se proti němu bránit, neboť zákonné důvody pro mé odvolání objektivně dány nejsou," uvedla Iva Brožová.

Jako výraz arogance považuje to, že jí ani ministr spravedlnosti Pavel Němec, ani prezident republiky nedali prostor k vyjádření a nemohla se jejím snahám bránit. "Je to horší než za totality, kdy mně jako nepoddajné soudkyni dal tehdejší ministr spravedlnosti prostor pro obhajobu a celé mé vyjádření nechal přezkoumat. Proto se budu bránit žalobou, protože na to mám právo," dodala Brožová.

"Rozhodnutí nabývá účinnosti okamžikem doručení. Předsedkyni Nejvyššího soudu bude předán ještě dnes," sdělil ve čtvrtek Novinkám mluvčí Hradu Petr Hájek.

Ministr Němec Klause vyzval k odvolání Brožové na konci ledna dopisem. "Ministr spravedlnosti v něm označil stav Nejvyššího soudu pod Vaším vedením za alarmující a neudržitelný. Kromě jiného konstatuje, že se od roku 2002 neustále zhoršuje stav jednotlivých agend u Nejvyššího soudu, a že není plněno poslání Nejvyššího soudu spočívající v péči o jednotnost soudního rozhodování, a to v důsledku Vašeho osobního postoje k věci, který ministr spravedlnosti považuje za nepochopitelný a neakceptovatelný," napsal Klaus Brožové.

Klaus podle svých obdržel před několika dny od Brožové dopis, ve kterém ho upozornila, že své odvolání z funkce bude považovat za Ústavou zakázané "změny podstatných náležitostí právního státu".

To ale Klaus označil za velmi odvážné tvrzení. "Nejenom z těchto důvodů nepovažuji osobní setkání s Vámi v této chvíli za potřebné," ukončil prezident stroze svůj dopis Brožové.

Nástupcem Bureš?

Nástupcem Brožové má být bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, informoval o tom dříve týdeník Euro. Bureš ale odmítl jakýkoli komentář. "Dokud má NS svou předsedkyni, tak já považuji za naprosto nekorektní se k tomu vyjadřovat. To je věc pana prezidenta," odpověděl před několika dny Bureš Právu.

Připustil však, že pokud by Brožová byla odvolána a on dostal nabídku na tento post, přijal by ji.

Brožovou jmenoval předsedkyní soudu bez konzultací s ministerstvem spravedlnosti v březnu 2002 Václav Havel. Bureš toto rozhodnutí kritizoval. Sám se chtěl v roce 2003 vrátit do justice jako soudce NS, kde v letech 1995-99 působil jako předseda občanskoprávního kolegia. Na tomto postu ho vystřídala právě Brožová. A také ona se postavila proti Burešovu návratu.