O některých státních svátcích, které byly uzákoněny v poslední době, nemá značná část obyvatelstva ani potuchu. Například 1. leden jako Den obnovy českého státu nic neříkal 43 procentům dotázaných. 1. ledna 1993 vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika.

Více než čtvrtina lidí nevěděla, že Den české státnosti se vztahuje k 28. září. Patronem tohoto svátku je svatý Václav, jenž byl zavražděn pravděpodobně v roce 935 svým bratrem Boleslavem.

Lidé příliš neslaví ani vznik Československa

Češi si většinou svátky připomínají, ale neslaví je. Mezi takové slavnostní dny patří například 28. říjen, 17. listopad a 8. květen, tedy dny, kdy bylo založeno Československo, kdy vypukla listopadová demokratická revoluce v roce 1989 a konec druhé světové války.

Češi si nejvíce vybavují svátky, které jsou spojeny s úmrtím a narozením Krista a také vlastní narozeniny. Tyto tři svátky také slaví drtivá většina z nich. Narozeniny, Vánoce a Velikonoce také většina občanů tráví v kruhu rodinném.

V českých mětech i na venkově se od roku 1990 málo objevují české vlajky, jejich vyvěšování je stále zdiskreditováno povinným sovětským fanglíčkářstvím v době komunistického režimu. V jiných západoevropských zemích, například ve Skandinávii je však vyvěšování státních vlajek běžné. Podobně tomu je ve Spojených státech amerických.

Názor na připomínání státních svátků (v %)
Rozhodně důležité 27
Spíše důležité 49
Spíše nedůležité 16
Rozhodně nedůležité 3
Zdroj:CVVM