O případném prodloužení činnosti komise ale může rozhodnout Sněmovna.

Se závěry komise zásadně nesouhlasí poslanci ODS. Členové komise za ODS, kteří z ní před nedávnem odešli, proto předloží vlastní zprávu.

Komise, v níž má každá parlamentní strana dva zástupce, o formulacích jednotlivých závěrů rozhodovala hlasováním. Členové za ODS své návrhy těžko prosazovali proti šestičlennému bloku sociálních demokratů, komunistů a unionistů. S kritikou privatizace se částečně ztotožnil jen Ludvík Hovorka (KDU-ČSL).

"Je naprosto jasné, že tady se nekonstatují fakta. Tady se hlasováním popírají a na tom já nepovažuji za možné participovat," řekl Vlastimil Tlustý (ODS) krátce poté, co opustil jednací místnost. Vyšetřování podle něj jasně prokázalo, že ze soutěže byly vyloučeny nabídky s vyšší cenou, než jakou nabízel pozdější vítěz PKN Orlen. Komise ale podle něj tento fakt nechala bez povšimnutí.

Tlustého stranický kolega Martin Říman vydržel hlasovat o výsledcích šetření jen o chvíli déle. Trpělivost mu prý došla ve chvíli, když se komise usnesla, že nezjistila žádné zásahy soukromých firem do privatizace Unipetrolu. Ze zpráv tajných služeb totiž podle něj vyplynul pravý opak.

Závěr, že privatizaci žádní podnikatelé neovlivňovali, přiměl k odchodu z jednání komise i Ludvíka Hovorku (KDU-ČSL). "Minimálně dvě firmy privatizaci ovlivňovaly, ale jmenovat je nechci," řekl ČTK s tím, že jsou v režimu utajení. Posuzovat, zda kabinet rozhodoval objektivně, je podle něj obtížné, protože z klíčového jednání vlády chybí záznam.

Gazprom vyřazen

Český rozhlas - Radiožurnál včera uvedl, že konsorcium v čele s ruským plynárenským gigantem Gazprom nebylo vůbec připuštěno do výběrového řízení pro privatizaci. Tato firma přitom údajně nabídla jednu z nejvyšších cen - přes 15,3 miliardy korun, o dvě miliardy více, než za koupi holdingu zaplatil polský ropný koncern PKN Orlen, uvedl rozhlas s odkazem na dokumenty, které má k dispozici.

Tato informace překvapila ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD). "Žádnou takovou informaci nemám. V každém případě ten proces byl naprosto transparentní, rozhodovala cena, která měla být předložena v daný okamžik," řekl.

Rozhodli už poradci

Předseda sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Unipetrol Pavel Hojda (KSČM) vyslovil názor, že pokud by mandát komise byl prodloužen, poslanci by se touto informací asi zabývali. "V průběhu šetření nezazněla žádná informace, která by se týkala toho, že někdo nebyl vůbec zařazen mezi uchazeče o privatizaci. Pokud ale nesplnili podmínky, tak je možné, že nebyli do privatizace připuštěni. Je to spíše jenom snaha vznášet nové informace a polopravdy, aby byl důvod, proč činnost komise prodloužit," soudí Hojda.

Radiožurnál uvedl, že konsorcium Gazpromu poslalo závaznou nabídku v řádném termínu 12. ledna 2004. Kvůli převodům v bankách se prý ale zdrželo zaplacení registračního poplatku. O tři dny později poradci pro privatizaci Gazprom vyškrtli.

"Pokud si vzpomínám, tak závazné nabídky mohli podávat uchazeči až ve finálním kole. Všechny nabídky, které jsou dnes uváděny různými subjekty, byly nezávazné nabídky. Zda byla tato firma vyřazena a proč, tak to nevím, protože zodpovědnost za to má Fond národního majetku, který byl vládou určen k tomu, aby vedl jednotlivá kola," řekl Urban.

Člen parlamentní vyšetřovací komise Martin Říman (ODS) řekl, že konsorcium kolem Gazpromu ve vládních materiálech z předloňského ledna nefiguruje. "Z tohoto pohledu je to zvláštní a měli bychom se ptát příslušných pracovníků, proč k tomu došlo," řekl.