Článek
Deváťáci a s nimi páťáci a sedmáci, kteří se hlásí na střední školy, letos prvně dostanou s vysvědčením i výstupní hodnocení.
V tom mají třídní učitelé popsat, jak dobře žák na škole pracoval, jaké má nadání, schopnosti a předpoklady pro studium. Střední školy by toto hodnocení měly brát v úvahu jako jedno z kritérií při přijímání.
Právo již dříve upozornilo, že někteří ředitelé v obavě z hněvu rodičů nepřímo pedagogy nabádali, aby děti hodnotili spíše v příznivém světle. Podle učitelů vedení chtělo předejít kritikám, že se dítě kvůli hodnocení nedostalo na střední školu. Co nakonec učitelé do hodnocení napsali? Většina tvrdí, že pravdu.
"Spíš jsme děti chválili, nikoliv ale kvůli rodičům. Proč žákům škodit? Hodnocení by jim mělo spíš pomoci, vyjádřit to, co nelze ve známce," soudí ředitelka Základní školy Drtinova v Praze 5 Martina Tůmová. Pokud rodiče nebudou s hodnocením souhlasit, mohou přiložit své vyjádření, které poputuje spolu s hodnocením na střední školu.
V Uherském Ostrohu, malém městě, kde si lidé vidí takříkajíc do kuchyně, prý neměli problém napsat nelichotivé hodnocení třeba i synovi dobrého kamaráda. Tvrdí to aspoň ředitel školy Petr Bělohrad. "V žádném případě nepíšeme jen kladné věci," říká.
"Píšeme pravdu," ujišťuje i ředitel plzeňské Základní školy v Brněnské ulici na sídlišti Vinice Vladimír Čech. "Od nás odcházejí především děti z pátých tříd na víceletá gymnázia, druhý stupeň na škole teprve rozjíždíme. Většina z těch, co se hlásí dál na školu, k tomu také má obvykle předpoklady. Kde je problém, píšeme vše na rovinu, protože lež má krátké nohy. A pak - jak schopné dítě je, je i vizitkou naší školy," dodává.
Co na to SŠ?
Hodnocení je ale podle něj návratem do 80. let, kdy se psala takzvaná komplexní hodnocení dětí. "Myslím, že málokde se budou hodnocení číst, nejspíše jen při odvolání žáků, kteří na střední školy nebyli přijati," soudí.
Podle třídního učitele deváťáků z 2. základní školy v Jirkově na Chomutovsku Lukáše Čermáka středoškolští učitelé vůbec nebudou hodnocení číst, nebo se jimi nenechají příliš ovlivnit. "Každý si určitě bude chtít na žáka vytvořit vlastní názor," tvrdí.
"Každý učitel základní školy může dávat důraz na jiné věci. Aby střední školy nedostaly mnoho vzájemně nesrovnatelných slohových cvičení, kantoři s nimi konzultovali, na co dávají důraz," řekla Právu ředitelka Základní školy na Strossmayerově náměstí v Praze 7 Ludmila Kyryanová.
Nakonec podle ní třídní učitelé hodnotili například to, jestli žák umí pracovat v týmu a řešit problémy, zda je schopen samostatného studia z učebnice a literatury, jestli plní spolehlivě zadané úkoly a zda zvládá zátěžové situace.
Především ředitelé prestižních středních škol potvrzují, že o přijetí uchazeče bude rozhodovat především výsledek přijímací zkoušky a výstupní hodnocení bude jen doplňujícím kritériem.
Anketa
Hodnocení
Letos jsou už výstupní hodnocení napsaná, je ale možné, že k nim střední školy nebudou přihlížet. Poslanci totiž pustili minulý týden do posledního čtení zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Obsahuje návrh, aby se hodnocení psala až od školního roku 2010/2011, nebo aby je střední školy braly v úvahu až v roce 2007/2008.
První odklad navrhl šéf školského výboru a stínový ministr ODS Walter Bartoš. Ministerstvo podle něj nedalo žádné pomocné návody. "Učitel tak napíše hodnocení podle svého subjektivního pohledu, a protože hodnocení má být součástí přijímacího řízení, může to vést k frustraci žáků a také k soudním sporům," tvrdí Bartoš.
I kdyby Sněmovna změny přijala, bude to nejspíše v době, kdy už žáci hodnocení dostanou. "Pak se psaní zruší od příštího roku," dodal Bartoš.
Poslanci mohou ale také kývnout na návrh lidovkyně Michaely Šojdrové, aby střední školy nepřihlížely k hodnocení letos, ale až v roce 2007/2008. "Je naším cílem, aby zákon prošel ještě před přijímacími řízeními, která budou koncem dubna," uvedla.