Prezidentu Václavu Klausovi vadí, že se o existenci dopisu dozvěděl až na včerejším téměř dvouhodinovém jednání se svým maďarským protějškem László Sólyomem, který Paroubkův dopis v rozhovoru zmínil.

"V dopisu (premiér ČR) prohlásil, že omluva, kterou vyjádřil příslušníkům německé menšiny, se rovněž vztahuje na Maďary a Poláky," řekl ve čtvrtek  Sólyom novinářům na tiskové konferenci. "Maďarsko tento dopis vítá," dodal.

Klaus pouze stručně prohlásil, že o žádném Paroubkově dopisu neví a nemůže se tak k němu vyjádřit. S Paroubkem se přitom právě kvůli symbolickému gestu omluvy českým Němcům dostal loni do sporu. "Na mém stanovisku se nic nemění," řekl včera Klaus.

"Je politováníhodné, že se prezident republiky (a ani na jednání přítomný náměstek ministra zahraničí pro bilaterální vztahy Tomáš Pojar) o této skutečnosti (o Paroubkově dopisu - pozn. red.) nevěděli a že o ní byli informováni až maďarským prezidentem v průběhu jednání delegací," uvedl pak ve zvláštním prohlášení mluvčí Hradu Petr Hájek.

Podle Hradu si Klaus na základě špatných informací myslel, že jeho partner mluví o srpnovém dopisu rakouskému kancléři Wolfgangu Schüsselovi, jenž podobné gesto omluvy také obsahoval.

Premiér: Hlava státu si mohla ušetřit trapas

Podle Paroubka však nešlo v dopise o žádnou nekonzultovanou iniciativu, neboť vstřícný krok vůči českým Maďarům vyplývá z usnesení vlády. "Myslím si, že si pan prezident mohl celou záležitost ušetřit, takovéhoto mezinárodního zesměšnění a zesměšnění celé ČR, kdyby si byl celou záležitost přečetl," vzkázal premiér z Kodaně, kde byl včera na státní návštěvě.

"Vyjádření prezidenta Klause je zarážející a svědčí o jeho neznalosti této věci," stojí  v prohlášení, která rozeslala mluvčí vlády Lucie Orgoníková.

"V prohlášení ze 24. srpna loňského roku vláda vyjádřila hluboké uznání všem osobám z řad někdejších československých občanů, kteří v období druhé světové války zůstali věrni Československé republice a aktivně se účastnili boje za její osvobození nebo trpěli pod nacistickým terorem a měli ke dni 29.  září 1938  státní občanství Československé republiky a žili na území dnešní České republiky,"  píše se ve vyjádření premiéra.

Přestože včera Sólyom na Hradě prohlásil, že otázka Benešových dekretů nepředstavuje v česko-maďarských vztazích žádný problém, bylo to právě hnutí Soužití, které v minulosti volalo po jejich revizi či úplném zrušení. "Je zapotřebí najít takové řešení, které by bylo přijatelné pro českou veřejnost, ale zároveň by zrušilo dodnes existující diskriminační vliv dekretů," uvedl vloni v prohlášenípro ČTK šéf Soužití Attila László Kocsis.

Soužití je přitom z hlediska počtu členů a sympatizantů spíše okrajovým hnutím s politickými ambicemi. Loni v květnu například ostře protestovalo proti odhalení sochy prezidenta Beneše. "Zastáváme názor, že si Edvard Beneš nezasluhuje, aby jeho socha zdobila naši metropoli," prohlásil tehdy Kocsis.

Paradoxní je, že o Paroubkově dopisu nic nevědí ani lidé ze Svazu Maďarů žijících v českých zemích, tedy největší maďarské krajanské organizace. "Jsme apolitická organizace, máme jiné cíle než Soužití," řekl včera Právu místopředseda Svazu Zoltán Vojtek.