Mandátový a imunitní výbor Sněmovny přitom dnes poslancům doporučil, aby Doležala k trestnímu stíhání nevydali. [celá zpráva]

Doležal je podezřelý z toho, že požadoval po dvou podnikatelích 800 tisíc korun jako úplatek pro svého stranického kolegu a radního na Praze 10 Tomáše Hrdličku.

Poslanci spíše než o podstatě kauzy diskutovali o počínání ministra vnitra Františka Bublana. Ministr pozval do kuloárů Sněmovny dva vyšetřovatele s dalšími informacemi a kompletním spisem o případu. Ke studiu spisů chtěl ministr přizvat i členky výboru Zuzku Rujbrovou (KSČM) a Evu Dundáčkovou (ODS), ale obě to odmítly jako nestandardní chování.

Kritici z řad ODS označili Bublanovu iniciativu za bezprecedentní zasahování do vyšetřování i do rozhodování poslanců, zastánci na tom nevidí nic mimořádného. "Já bych chtěl tady pana ministra vzít jednoznačně v ochranu. Zkoumal jsem jednací řád a jsem přesvědčen, že ho v ničem neporušil," řekl šéf Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Bublan uvedl, že chtěl jen vyvrátit výhrady poslanců k policejní práci a předloženým důkazům. "Já jsem se ničeho nedopustil, já jsem si ty policisty pozval spíše pro klid svého svědomí," řekl. Spis prý nečetl, jenom si v něm ověřil, že soud povolil policejní odposlechy. "Viděl jsem, že to je 25 centimetrů spisu, takže neměl jsem ani šanci to nějak prohlížet nebo studovat a ani bych to neudělal," dodal.

Langer: je to politické hlasování

"Já si myslím, že ta debata nebylo to, co by patřilo na půdu Poslanecké sněmovny. Myslím si, že i konání pana ministra Bublana sem taky nepatří," řekl novinářům Doležal.

Místopředseda ODS Ivan Langer rozhodnutí Sněmovny o vydání považuje za politické hlasování komunistů a sociálních demokratů. "Byl bych rád, aby na základě tohoto hlasování nezapadla další důležitá věc, a to je přiznání ministra vnitra, že politicky zasahoval do toho vyšetřování a ovlivňoval jeho průběh," uvedl. Podle Langera je nepřijatelné, aby si ministr vnitra zval na "kobereček" policisty a aby nahlížel do trestních spisů. Bublan by měl podle Langera kvůli těmto pochybením rezignovat.

Dundáčková i Rujbrová kolegům vysvětlovali, proč podle nich nemá Sněmovna zbavovat Doležala imunity. Podklady, které výbor získal od policie, podle nich neobsahují důkazy k zahájení trestního stíhání. Případ podle výboru navíc souvisí s politickou činností zákonodárce. Většina Sněmovny ale tyto argumenty odmítla.

Například poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský namítl, že Sněmovna nemá suplovat soud a nepřísluší ji posuzovat, zda jsou podezření policie oprávněná, či nikoliv. "Sněmovna nemá rozhodovat o tom, zda byl či nebyl spáchán trestný čin," řekl a dodal, že skutek, z něhož policie Doležala viní, nesouvisí s jeho politickou činností, ale že má obecně kriminální povahu.

Doležal změnil názor

Dříve Doležal Právu tvrdil, že bude chtít být vydán trestnímu stíhání, aby se mohl bránit podezření. Svůj úmysl si ale rozmyslel, neboť jak řekl novinářům, "nemá strach z policie, ale obává se nestandardních kroků". "Sdělil jsem výboru své výhrady a svá podezření a nechal jsem zcela na poslancích, aby zvážili, kde je pravda a jestli mé obavy jsou oprávněné či nikoli a jejich rozhodnutí se podřídím," odůvodnil Doležal změnu názoru.

Policie: Doležal žádal úplatek

Čeští policisté mají na věc jiný názor než Doležal. "Doležal v listopadu 2004 v okolí Malostranského náměstí v Praze 1 navrhl možnost ovlivnění vydání kladného rozhodnutí stavebního odboru, případně komise pro územní rozvoj," píše se v policejním dokumentu. 

"Učinil tak s tím, že osoby, které vydání takovéhoto rozhodnutí dokáží ovlivnit, požadují blíže nespecifikovaný obnos," tvrdí policie.