Podle zákonodárců měli postižení pedagogové i studenti dostat jednorázové odškodnění ve výši 100 000 korun. Předlohou se přesto - bez ohledu na stanovisko kabinetu - bude zabývat parlament.

Zastánci zákona tvrdí, že by napravil křivdy, které totalitní režim způsobil tisícovkám lidí, kteří byli postiženi za to, že si zachovali rovnou páteř a názor. Hlavním argumentem odpůrců předlohy je skutečnost, že studenti a pedagogové nebyli jediní, kdo v letech 1948 až 1989 zaplatil za své postoje ztrátou zaměstnání. Mnoho postižených navíc bude jen obtížně dokazovat, že byli vyhozeni z politických důvodů.

 "Bylo by těžké definovat ty, kteří by se (odškodnění) měli zúčastnit," vysvětlil na tiskové konferenci postoj vlády ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Stejný nárok by podle něj měli zaměstnanci Akademie věd a dalších institucí. "Vláda oceňuje jejich morální kvality, ale nejen jich," dodal.

Sněmovna projednávala podobný návrh již v květnu. Poslanci  jej tehdy v prvním čtení zamítli, hlasování ale bylo velmi těsné.