Ve volbě neměl Kalousek protikandidáta, hlasovalo pro něj 249 delegátů. Vydáno bylo 316 volebních lístků, delegáti odevzdali 296 platných hlasů.

Druhým mužem KDU-ČSL zůstal Jan Kasal. Ve volbě prvního místopředsedy obdržel 253 z 317 rozdaných volebních lístků. Kasal, stejně jako předseda lidovců Miroslav Kalousek, neměl protikandidáta. 

Řadovými místopředsedy byli na sjezdu KDU-ČSL zvoleni ministr zahraničí Cyril Svoboda, získal 196 z 319 hlasů, a ministr dopravy Milan Šimonovský, získal 171 z 319 hlasů. Zbývající posty ve vedení KDU-ČSL obsadil dosavadní místopředseda strany Roman Línek a šéf moravskoslezské organizace Pavol Lukša. 

Svoboda soudí, že za poslední rok se postavení lidové strany na politické scéně zhoršilo. "Kdyby byly volby dnes, 12. listopadu, tak v příští vládě nejsme," řekl delegátům plzeňského sjezdu největší vnitrostranický oponent staronového předsedy Miroslava Kalouska. Horší postavení KDU-ČSL Svoboda přičítá konfrontační politice strany - místo vyvolávání konfliktů doporučil pozitivní řešení problémů.

"Bohužel, za poslední rok se naše pozice dramaticky změnila, a to ne k lepšímu," prohlásil Svoboda, který před dvěma lety v souboji s Miroslavem Kalouskem neuspěl při volbě předsedy. Kalousek nechtěl Svobodův projev komentovat s tím, že tu není od toho, aby reagoval na vystoupení kandidátů.

Topolánek kritizoval chování lidovců

Na sjezdu jako první z hostů vystoupil předseda ODS Mirek Topolánek. Lidovcům vyčetl jejich účast v koaliční vládě, současně však zopakoval, že s Kalouskovou stranou nadále počítá pro povolební vyjednávání.

"Před dvěma lety v Ostravě jsem říkal, že vládní angažmá vás, křesťanských demokratů, sledujeme my, demokraté občanští, s mírnými rozpaky. Nezbývá mi než dodat, že tyto rozpaky dnes už jsou větší než malé," uvedl Topolánek.

Lidovci podle předsedy ODS postupně vytvořili stafáž a politické krytí "neuvěřitelným programovým, personálním a politickým kotrmelcům sociální demokracie".

Snaha lidovců nedopustit vliv komunistů byla podle Topolánka neúspěšná, protože fakticky ve Sněmovně vládne soc. dem. s KSČM se svými 111 hlasy. "Přesto oceňuji, že si KDU-ČSL dokázala uchovat tvář, identitu a drží si stabilní voličskou podporu," uvedl Topolánek.

ODS a KDU-ČSL mají podle jeho slov největší zodpovědnost při obhajobě vývoje po roce 1989 bez komunistů. Nejenom proto Topolánek nevynechává lidovce z úvah o povolebním uspořádání a považuje je nejen za soupeře, ale i za potenciální partnery a přátele. Topolánek dlouhodobě počítá s budoucí vládou ODS a lidovců. Podle průzkumů volebních preferencí by však v současnosti získali ve Sněmovně většinu soc. dem. s komunisty.

Kalousek: ve vládních krizích jsme obstáli

Předseda lidovců Miroslav Kalousek ve svém bilančním projevu na sjezdu vzpomněl na dvě koaliční krize, které vedly k výměně soc. dem. premiérů. Podle něj v obou lidovci obstáli s čistým štítem. Podrobněji se rozhovořil o jarní krizi, kdy na popud KDU-ČSL nakonec odstoupil premiér Stanislav Gross kvůli nejasnostem kolem financování svého bytu.

Kalousek uvedl, že od vládní krize dostával často otázku, zda vedení KDU-ČSL mělo mandát vyzvat Grosse k demisi. "Jsem pevně přesvědčen, že jsme v žádném případě neměli mandát mlčet a nekonat," uvedl Kalousek. Dodal, že pokud by v té chvíli nedělali nic, tak by zpochybnili své počínání v roce 1997, kdy neváhali odejít z koalice s ODS kvůli finanční "aféře srovnatelných rozměrů".

Kalousek v předsednickém projevu uvedl, že lidovci chtějí v příštím roce dosáhnout dvouciferného výsledku. Připomněl, že se jim to podařilo již v roce 2004 v krajských volbách. V senátních volbách, které proběhly minulý rok, podle Kalouskových slov neuspěli, protože několik křesel ztratili.

Kalousek řekl, že v minulém roce lidovcům ubylo 1500 členů. Lidovců je v současné době necelých 44 tisíc a jejich průměrný věk je 62 let.