Kinský se na ÚS obrátil s otázkou, zda se může domáhat navrácení majetku určovací žalobou v občanskoprávním řízení. ÚS o Kinského dotazu rozhodl záporně, vycházel při tom i z právních předpisů Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

"ÚS dospěl k závěru, že zmírňování majetkových křivd z minulosti nebylo ústavněprávní ani mezinárodněprávní povinností státu, ale naplňováním mravního dluhu," sdělil Novinkám Spáčil. Podle něj ČR provádí restituce v "nejširší míře ze všech států bývalého východního bloku".

Na další majetek, který nebyl součástí restitučních zákonů, tedy podle ÚS neexistuje právní nárok a nelze se jej domáhat občanskoprávní cestou.

Občanskoprávní žaloby na vydání věci nejsou na rozdíl od restitučních podání časově omezené. Restituční nároky také mohl v porovnání s žalobami na určení nebo vydání majetku vymáhat užší okruh lidí.

Kinský žádá o navrácení majetku, který byl jeho šlechtické rodině odebrán na základě podezření jeho příbuzných z kolaborace s nacisty.

Advokátka: rozhodnutí ovlivní více restitučních kauz

Podle zjištění Práva by se tento právní názor ÚS měl dotýkat 157 žalob na majetek Oldřicha Kinského, dále rodu Ditrichsteinů, kteří chtějí vrátit zámek v Mikulově, dále rodů Hohenstein a Thurn-Taxis.

Podle brněnské advokátky Věry Magulové, která má na starosti majetkové spory, se dá jen těžko určit termín, do kdy je možné podávat restituční žaloby, protože termíny se různí případ od případu podle toho, jak se řešily spory o majetek dříve.

"Záleží na tom, jak restituenti řešili své nároky od začátku a zda spor začal i požadavkem na náhradu za majetek od ministerstva financí. Sama  řeším několik, restitučních sporů, které ještě nejsou ukončené. Je to velmi složitá oblast, která je přísně individuální," dodala Magulová.