Článek
Kinský se na ÚS obrátil s otázkou, zda se může domáhat navrácení majetku určovací žalobou v občanskoprávním řízení. ÚS o Kinského dotazu rozhodl záporně, vycházel při tom i z právních předpisů Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
"ÚS dospěl k závěru, že zmírňování majetkových křivd z minulosti nebylo ústavněprávní ani mezinárodněprávní povinností státu, ale naplňováním mravního dluhu," sdělil Novinkám Spáčil. Podle něj ČR provádí restituce v "nejširší míře ze všech států bývalého východního bloku".
Na další majetek, který nebyl součástí restitučních zákonů, tedy podle ÚS neexistuje právní nárok a nelze se jej domáhat občanskoprávní cestou.
Občanskoprávní žaloby na vydání věci nejsou na rozdíl od restitučních podání časově omezené. Restituční nároky také mohl v porovnání s žalobami na určení nebo vydání majetku vymáhat užší okruh lidí.
Kinský žádá o navrácení majetku, který byl jeho šlechtické rodině odebrán na základě podezření jeho příbuzných z kolaborace s nacisty.
Advokátka: rozhodnutí ovlivní více restitučních kauz
Podle zjištění Práva by se tento právní názor ÚS měl dotýkat 157 žalob na majetek Oldřicha Kinského, dále rodu Ditrichsteinů, kteří chtějí vrátit zámek v Mikulově, dále rodů Hohenstein a Thurn-Taxis.
Podle brněnské advokátky Věry Magulové, která má na starosti majetkové spory, se dá jen těžko určit termín, do kdy je možné podávat restituční žaloby, protože termíny se různí případ od případu podle toho, jak se řešily spory o majetek dříve.
RESTITUČNÍ KAUZY
Kinští:
O majetek po svých předcích v údajné hodnotě 40 miliard korun usiluje jeden z příslušníků rodu František Oldřich Kinský. U různých českých soudů podal na 150 určovacích žalob, jimiž se domáhá řady nemovitostí a pozemků, ale i uměleckých či historických předmětů. Prvních pět sporů vyhrál. Od doby, co se o jeho kauzu začala před dvěma lety zajímat média a politici, už jen prohrává, pravomocně například loni prohrál spor o palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí.
Kinského rodiče přišli o majetek po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože prý kolaborovali s nacisty. Advokát Čapek ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho v té době nezletilý syn František Oldřich.
Dietrichsteinové:
O vydání rozsáhlého majetku na Mikulovsku žádá dědička šlechtického rodu Dietrichsteinů. Mercedes Dietrichsteinová podala podle říjnového zjištění tisku u břeclavského okresního soudu žalobu, v níž se domáhá vrácení mikulovského zámku nebo známé Dietrichsteinské hrobky. Dietrichsteinová neusiluje o klasickou restituci. V principu postupuje obdobně jako František Oldřich Kinský, dává tedy takzvané určovací žaloby.
Dietrichsteinové se hlásili k německé národnosti a po druhé světové válce jim byl majetek zkonfiskován podle Benešových dekretů.
Harrachové:
Pětaosmdesátiletý potomek rodu Ernst Harrach žádá o vydání zámku Hrádek u Nechanic na Královéhradecku a dalších rozsáhlých pozemků mimo jiné na Trutnovsku. Harrach, který v minulosti neuspěl s restituční žádostí, se majetku dožaduje prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva.
Stát zkonfiskoval na základě Benešových dekretů majetek Harrachovu předkovi Janu Nepomuku Harrachovi (který byl podle památkářů členem nacistické strany a pomáhal německým okupantům) více než měsíc po jeho smrti. Podle Harrachova právníka Pavla Hrdiny však není možné něco zabavit mrtvému. Jiný právní názor ale říká, že to podle tehdejších předpisů (vycházejících ještě z rakouského práva) bylo v pořádku.
"Záleží na tom, jak restituenti řešili své nároky od začátku a zda spor začal i požadavkem na náhradu za majetek od ministerstva financí. Sama řeším několik, restitučních sporů, které ještě nejsou ukončené. Je to velmi složitá oblast, která je přísně individuální," dodala Magulová.
