Hlavním trumfem má být i to, že jedním z nových nabyvatelů, na které Pozemkový fond ČR letos v červnu převedl lukrativní stavební parcely v Praze-Uhříněvsi, má být Zgarbův známý, podnikatel z Vysočiny Gabriel Večeřa. Ten měl zhruba sto hektarů získat za čtyři milióny korun (za čtyři koruny čtvereční metr), přičemž jejich tržní hodnota může být, stanou-li se stavebními parcelami, až 400násobně vyšší (asi 1700 Kč/m2). Večera se však podle informací Práva dobře znal taktéž s některými politiky z řad ODS.

Starosta Uhříněvsi Milan Coller Pozemkový fond už letos v březnu upozornil na to, že městská část s těmito pozemky počítá pro účely bytové výstavby. (V takovém případě je obec může podle zákona od PF získat bezplatným převodem - pozn. red.). To vedení PF nepopírá, argumentuje však tím, že to nebylo v územním plánu.

Podle ministra se opoziční ODS touto protiakcí snaží zastřít skutečný stav věci. Zgarba na včerejší mimořádné tiskové konferenci popřel, že by už dříve věděl o tom, že jedním z nabyvatelů půdy v Uhříněvsi má být Večeřa. Popřel také to, že už při svém nástupu do funkce věděl o dopise uhříněveského starosty Pozemkovému fondu. Na to ho měl podle informací médií upozornit jeho předchůdce Jaroslav Palas.

Režim vydávání vskutku zvláštní

Prezidium PF zřejmě i vzhledem k blížícímu se termínu tzv. restituční tečky letos v červnu rozhodlo, že s ohledem na nedostatek pozemků v Praze a jiných velkých městech má být zájemcům, kteří se soudní cestou domáhají určitého pozemku, žalovaný pozemek bezodkladně převeden.

Toto usnesení, které jde nad rámec platných zákonů, platilo necelý měsíc, poté bylo právě na podnět ministra Zgarby 1. července zrušeno.

Ačkoli ministr zemědělství je ze zákona i předsedou prezidia Pozemkového fondu, fond rozhoduje obdobně jako třeba vláda ve sboru, tedy hlasováním. Ministr byl podle svých slov od začátku proti tzv. zvláštnímu režimu a zastavil ho prý hned, jak to bylo možné. Na první schůzi prezidia PF po svém nástupu do funkce (7. června) však byl dalšími členy prezidia přehlasován.

Po změně pravidel pro vydávání náhradních pozemků bylo vydáno okolo 600 hektarů státní půdy. Jak se později ukázalo, v řadě případů šlo o podnikatele, kteří si ze spekulací s restitučními nároky udělali výnosný byznys. Zvláštní režim vydávání pozemků nahrával i "zvláštní spolupráci" nepravých restituentů s lidmi z okolí nebo i z PF. Někteří noví nabyvatelé totiž koupili restituční nárok a zažalovali fond o konkrétní pozemek, což byla podmínka pro jeho vydání, jen několik dní před provedenou změnou pravidel pro vydávání náhradních pozemků. Žádné konkrétní důkazy o tomto spojení však Zgarba ani předseda výkonného výboru PF Josef Miškovský včera nepředložili. "Takové důkazy v tuto chvíli nemám," řekl ministr.

Překupníci budou muset do soutěže

V listopadu by měla Sněmovna hlasovat o poslaneckém návrhu novely zákona, podle nějž budou mít absolutní přednost převodu pozemků pouze původní restituenti a jejich potomci. Další zájemci včetně těch, kdo skupují restituční nároky, budou muset o lukrativní pozemky soutěžit v dražbách.

Zgarba i nadále hodlá právě kvůli této kauze prosadit výměnu některých členů prezidia Pozemkového fondu. Protože tento nejvyšší orgán PF volí Sněmovna, bude tato obměna předmětem koaličního jednání, zopakoval včera ministr.

"Pokud si pan ministr myslí, že tuto situaci vyřeší výměnou některých členů prezidia podle politické příslušnosti, má na to právo, ale měl by se zamyslet sám nad sebou," řekl ČTK člen prezidia PF, poslanec za ODS Martin Kocourek.