"Bylo to docela silné. Drnčela okna a nádobí ve skříni, se mnou se jakoby hnulo křeslo. Mluvila jsem s několika lidmi, měli pocity jakože bouchl kotel ve sklepě, někdo říkal, že něco explodovalo a hlavně bylo slyšet takové dunění. Jeden člověk v Úpici říkal, že měl pocit, jako když projede tunelem vlak," popsala Právu osobní prožitky Květa Janková z Nového Města nad Metují.

Její sedmnáctiletý vnuk Mirko dodal, že zrovna seděl u stolu a ten ho udeřil. "Bylo to takové zvláštní. Jiné než když drnčí okna od letadel, šlo to jako zespoda," doplnil mladík.

Silné zhoupnutí, ránu jako při výbuchu, drnčení oken nebo bouchání otevřených dveří a vlásečnicové trhliny v omítce popisovali také obyvatelé Červeného Kostelce. V Polici nad Metují byly zaznamenány vypadané krabice z polic.

Nejvíce 4,7 stupně v roce 1901

Zemětřesení samozřejmě zaregistrovaly seismografy České regionální seismické sítě, zejména stanice Úpice a Dobruška. Otřesy začaly ve 12 hodin a 51 minutu. "Na základě automatické lokalizace pomocí Evropské seismické sítě a pozdějšího ručního zpracování seismogramů a také prvních hlášení od občanů Geofyzikální ústav Akademie věd upřesnil polohu epicentra z oblasti mezi obcemi Úpice, Malé Svatoňovice a Rtyně v Podkrkonoší na okolí Hronova," uvedl Jan Klimeš.

Podle jeho mínění lze usuzovat, že epicentrum bylo opravdu na svatoňovické straně Jestřebích hor, také podle časové posloupnosti hlášení občanů.

Toto zemětřesení nebylo první, které oblast Hronovska postihlo. Slabší otřesy se v této ohniskové zóně objevují v rozmezí několika let, k silnějšímu otřesu o intenzitě 4,7 došlo naposledy v roce 1901, stupně 4 dosáhlo zemětřesení také v roce 1957.