Na stupnici od nuly do deseti, kde deset znamená nejmenší korupci, získala ČR známku 4,3, kterou kromě ní dostalo Slovensko, Řecko a Namibie. Češi, Slováci a Řekové tak mají podle TI nejzkorumpovanjěší veřejnou správu v EU.

Podle ředitelky TI Česká republika Adriany Krnáčové může Slovensko být dobrým příkladem pro ČR, neboť se mu podařilo snížit stupeň korupce oproti minulosti o několik desetin bodu. Situaci u našich východních sousedů podle ní pozitivně ovlivnilo například zavedení agenta provokatéra nebo vyšší pravomoci slovenského Nejvyššího kontrolního úřadu. K podobným krokům ale v Česku chybí politická vůle, konstatovala ředitelka TI.

Vloni se Česku dostalo od TI podobného hodnocení, když mělo index 4,2. "Zatímco hodnocení České republiky dlouhodobě stagnuje, u jiných zemí, které se společně s námi staly novými členy EU, můžeme v posledních letech sledovat trend neustálého zlepšování," uvedla Krnáčová. Poukázala na to, že ČR výrazně zaostává například za Estonskem (6,4), Slovinskem (6,1) nebo Maďarskem (5,0).

"Výše ztrát v ČR je alarmující, a přitom se jedná o odhad na spodní hranici. Situace se podle všeho v nejbližší době k lepšímu nezmění," řekla Krnáčová. "Hlavní příčiny tohoto stavu lze hledat zejména v převládající politické neochotě nastavit skutečně účinný a vymahatelný rámec pro zadávání veřejných zakázek a v nedostatečné otevřenosti veřejné správy v této oblasti," řekl vedoucí projektu David Ondráčka.

Korupce na místní i celostátní úrovni

Hlavním problémem je podle TI ovlivňování procesu zadávání veřejných zakázek politickou reprezentací. Politici na místní, regionální i centrální úrovni uplatňují svůj vliv při nastavení podmínek výběrového řízení, zasahují do činnosti hodnotících komisí a mohou rozhodnutí těchto komisí zvrátit.

Receptem na řešení neefektivního hospodaření státní správy by mohlo být podle TI mj. zákaz účasti politiků v hodnotících komisích, zavedení povinnosti hlasování jednotlivých členů hodnotících komisí, ustanovení povinnosti zveřejňovat veškeré uzavřené smlouvy a zavedení černé listiny uchazečů.

Za nadějný příklad označila Slovensko, jehož index se oproti loňsku zvýšil o několik desetin bodu. Naopak tradičně nejnižší stupeň korupce je podle TI ve skandinávských zemích, prvenstvím se v letošním roce může pyšnit Island s indexem 9,7.