Autoři chtějí novelou vyjádřit podporu rodině a péči matek o děti. "Mateřství je v současné době v naší společnosti hodnotou, která potřebuje co možná největší podporu a ohodnocení," uvedli poslanci v důvodové zprávě. Podle nich by měl stát aktivně podporovat mladé rodiny a přispět ke zvyšování počtu dětí. Den matek by měl být symbolickým vyjádřením zájmu České republiky o děti a jejich matky.

"Návrh na prohlášení Dne matek, který je tradičně datován na druhou květnovou neděli, významným dnem České republiky je vyjádřením úcty naší společnosti k mateřství," odůvodnili poslanci návrh.

Den matek má kořeny ve starém Řecku v oslavách matky bohů Rhey. V Československu byl Svátek matek zaveden ve 20. letech z podnětu předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masarykové, dcery prvního československého prezidenta. Po únoru 1948 ho nahradil Mezinárodní den žen, který připadl na 8. březen a měl oslavovat všechny ženy.

Další změny významných dnů a státních svátků

Poslanci projednají i další novely zákona o státních svátcích. Do Sněmovny míří návrh Senátu, který chce zařadit mezi státem uznané svátky velikonoční Velký pátek. Senátní předloha navíc počítá s vypuštěním Mezinárodního dne žen ze seznamu významných českých dnů. Lidovci ve své poslanecké předloze vypuštění Mezinárodního dne žen nenavrhují.

Jaromír Talíř byl také spoluautorem novely zákona o státních svátcích, která stanovila, že významnými dny ČR jsou 27. leden jako vzpomínka obětí nacismu a 27. červen jako připomenutí obětí komunismu.

Významné dny ovšem vytoužené chvíle volna pro pracující nepřinesou, pracovní doba se při nich nemění. Do práce lidé nechodí pouze při státních svátcích.