Česká armáda usiluje o nákup 200 obrněných transportérů. Praktické zkoušky jsou důležitou součástí tendru. Armádní činitelé se zaměří na spolehlivost vozidel či jejich přemístitelnost vojenskými nákladními letouny NATO. Podle informací deníku Právo byli armádní odborníci zvědaví především na vystoupení finského uchazeče, vozidlo AMV.

Někteří čeští poslanci napříč politickým spektrem však dávají přednost podílu českých firem na připravovaném nákupu. Sociální demokrat Radim Turek se v červenci v České televizi zasazoval o účast českých firem na tendru: "Česká strana je schopna se podílet na této zakázce podstatně vyšším způsobem, řekl bych, že 60% je docela reálných, ne-li 80%. Poslanci branně bezpečnostního výboru se nerozhodujou politicky, ale především v zájmu armády a v zájmu České republiky."

Podobný názor má i jeho politický sok z ODS Jan Vidím: "ODS byla vždy pro to, aby podíl českých zbrojovek na jakékoliv armádní zakázce byl co možná nejvyšší. Čili já jsem velmi rád, že se k nám teď kolegové ze sociálně demokracie přidávají a doufám, že ten tlak bude mít nějaký efekt."

Otazníky nad armádními tendry

V nedávné minulosti však armádní obchody vzbudily nevoli nejenom u odborné veřejnosti. Modernizace tanku T-72 a jeho následný prodej do politicky nestabilního Alžírska vyvolaly otazníky nad výhodností provedené transakce. Blamáží skočila také armádní zakázka na padáky, které ohrožovaly život parašutistů. Přívrženci nákupu nových transportérů argumentují, že zahraniční firmy, které zápolí o zakázku, jsou zárukou kvality a nehrozí nebezpečí dalšího neúspěšného armádního obchodu.

Nákup transportérů vyvolal diskusi v armádních kruzích. Jeho odpůrci tvrdí, že koncepce, jež zdůrazňuje roli pozemních sil, je v důsledku nových bezpečnostních hrozeb zastaralá, a hlavní roli by měly hrát vzdušné armádní síly.