Zaměstnavatelům také vadí, že z návrhu nevypadla kontrolní pravomoc odborů, proti níž protestuje hlavně KDU-ČSL.

"To jsou jen kosmetické úpravy, aby se pozice zaměstnavatelů ještě nezhoršovala," řekl k schválenému návrhu prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podle něj kabinet sliboval liberalizaci trhu práce, k ní ale tento návrh prý rozhodně nesměřuje. "Tyto kosmetické změny neumožní, aby podnikatelé mohli dát lidem práci," dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Zaměstnavatelé vítají, že byla v návrhu ponechána odměna za dobu pracovní pohotovosti na deseti procentech průměrné mzdy místo navrhovaných dvaceti, že se zvýšil maximální počet hodin, na které je možné uzavřít dohodu o provedení práce ze současných 100 na 150, že byla v návrhu ponechána možnost nařídit 150 přesčasových hodin ročně místo původně navrhovaných padesáti. Vítají i to, že byly sníženy povinnosti malým firmám s méně než deseti zaměstnanci.

Kritizují práva odborů

 Naopak kritizují míru kontrolních pravomocí, která je dávána odborům, nebo to, že nebyla do návrhu začleněna možnost dát výpověď bez uvedení důvodu s odpovídajícím odstupným. Nelíbí se jim ani, že zákoník zachovává současná pravidla pro uzavírání dohod na dobu určitou, nebo například to, že návrh zákoníku přichází před plánovanou změnou Občanského zákoníku.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn je po středečním zasedání vlády přesvědčen, že Zákoník práce přináší výrazně liberalizující prvky. Jako příklad uvedl konta pracovní doby, které je proti původnímu návrhu možné využívat i u firem bez odborových organizací.

"Pokud budou zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů ochotni k racionální diskusi, je možné zákon doladit v Poslanecké sněmovně," dodal ve sdělení zaslaném Právu.

Zaměstnanec jako nomád?

Podle předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Aleny Vondrové si lidé musí uvědomit, co návrh řeší. "Je to o tom, zda zaměstnanec bude nomádem zaměstnavatelů bez jakýchkoli práv, kterým bude zaměstnavatel manipulovat. Nebo bude mít ochranu odpovídající tomu, že žijeme ve 21. století," řekla. "Nomády" by se zaměstnanci podle ní stali, pokud by prošly některé návrhy zaměstnavatelů a koaličních partnerů ČSSD. Těm se například nelíbí ani to, že odboráři mají právo vyjednávat i za nečleny odborů.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch k tomu Právu řekl: "Je naprosto běžné, že odbory jednají i za neodboráře. Těžko bychom v Evropské unii hledali zemi, kde to není." Podle něj se tak předchází nerovnému zacházení a diskriminaci, kdy jedni by byli odměňováni jinak než druzí, nebo by měli výhody, které by neplatily pro ostatní.

Předchází se tak podle Štěcha i případné snaze zaměstnavatelů o likvidaci odborů: "Zaměstnavatel by mohl jednoho dne říci, že kdo nebude odborově organizován, tomu dá vyšší plat a odboráři dá méně. To by mohlo vést k likvidaci odborů," dodal předák.

Zdůraznil, že některé evropské země nemají právo vyjednávat za neodboráře stanoveno v zákoně, ale v kolektivních smlouvách. "Zaměstnavatelé s odbory dohodnou pravidla, která se promítnou do kolektivní smlouvy. A i když je v odborech jen 10 procent zaměstnanců, dohodnutá pravidla se stanou normou pro celé odvětví," dodal Štěch.