Ohlásil jste, že vaše další setrvání ve funkci předsedy KSČM je bezpředmětné. Znamená to, že opravdu končíte?

V mém vyjádření říkám, že budu respektovat, když mi kompetentní orgán stanoví termín, kdy mám podat výpověď mandátní smlouvy. Nemohl jsem si kapriciózně určovat termín a nemám představu, jaký termín ústřední výbor stanoví.

Znamená to, že pokud ústřední výbor 1. října řekne, že skončíte třeba do konce roku, tak skončíte?

Přesně tak.

Výkonný výbor o vás bude hlasovat už 23. září. Jakým poměrem by to mělo skončit, abyste zůstal ve funkci?

Možná nebudu přesný, ale podle stanov v otázce týkající se předsedy strany je potřeba získat dvoutřetinovou podporu tohoto orgánu.

Pokud získáte dvě třetiny hlasů, zůstáváte předsedou?

Vy to posouváte jinam, než je moje prohlášení. Já nejsem žádný uličník nebo foxteriér z ulice, ale odpovědný politik a opakuji - co jsem prezentoval, to platí a na to musí zareagovat příslušný stranický orgán. Já s ním budu hrát fair play a doufám, že se mnou bude hrát také fair play.

Co se skrývá za slovem "bezpředmětný"?

Jsou chvíle, kdy vidíte, že kolem vás vyrostla celá řada kvalifikovaných lidí a musíte zvažovat, jestli přichází čas na obměnu. Jsem ještě ve věku a ve fyzické kondici, kdy mohu tuto funkci nabídnout a provést to takovým způsobem, aby to KSČM pomohlo.

Co byste říkal na Vojtěcha Filipa jako svého nástupce?

Proces je již dlouho připravován, já jsem naše orgány informoval již v červnu a je zcela logické, že se za takových okolností objeví zájmové skupiny. A těch je podle mých informací sedm. A Vojtěch Filip je pouze v jedné z nich. Mohu říci další jména. Je to např. Milan Špás, Jiří Maštálka, Pavel Kováčik, Petr Braný, Karel Tvrdý a Miloslav Ransdorf. Nebudu nikoho z nich upřednostňovat.

Byl byste rád, kdyby vaši funkci vzal do rukou již někdo jiný?

Ve funkci jsem již hodně dlouho a respektuji kritické výhrady vůči mé osobě. Ale u nás byla situace opačná, protože já jsem měl kritické výhrady k některým praktikám, které tu a tam v KSČM přežívají. Spojoval jsem to s některými osobami, např. funkcionáři na úrovni okresu, kteří na svoji práci evidentně nestačí. Na zasedání výkonného výboru jsem uvedl, že pokud tuto nutnost sami necítí, tak jim půjdu příkladem.

Jak vnímáte ohlasy na váš krok v KSČM? Někteří tvrdí, že je to pouze divadlo, ve kterém se snažíte posílit svou pozici v bojovém hlasování.

Podle mého názoru je moje pozice velmi silná, ale blíží se volby a dovedu si představit, že bychom jisté přeskupení sil, jak na hrotu sil, tak na postech lídrů v jednotlivých krajích mohli aktualizovat. Já si dokážu představit, že bychom proti panu Topolánkovi postavili například v Praze Vojtěcha Filipa.

Co říkáte na kritické ohlasy z úst Jiřího Dolejše, Miloslava Ransdorfa, Vlastimila Balína i jiných, kteří říkají, že pokud naznačujete, že chcete odejít, tak běžte?

To chápu, to je přirozená reakce. V případě pana Balína se usmívám. Jeho reakce jsou mimo realitu. V tuto chvíli si vybavuji výrok soc. dem. poslance Hojdara, který se za podobných okolností na adresu pana Balína vyjádřil, že je hlupák. Kdyby to nyní zopakoval, tak bych mu to nevyvracel. Je to pokus o skandalizaci mé osoby.

V případě pana Ransdorfa a Dolejše jde o vzdělané mládence, ale svými představami si zatím nezískali tak silnou podporu, jako jsem ji získal já. Pro pořádek: s kolegou Ransdorfem děláme politiku 16 let a kolegu Dolejše jsem přivedl do vrcholné politiky já. Čas se posunul a oni se právem snaží posunout v hierarchii. Ale nejsem si jist, zda mají naději, protože jim dělá problémy komunikace s členskou základnou.

Dá se váš krok vykládat tak, že vyklízíte pozice pro lepší spolupráci s ČSSD, jak ji několikrát naznačil premiér Jiří Paroubek?

Nikoli. Co se týká Jiřího Paroubka, tak jsem zaznamenal jeho reakci na moje prohlášení a budu k němu stejně korektní. Není žádným tajemstvím, že jsme se setkávali pracovně ještě když byl ministrem pro místní rozvoj. O to snáze jsme našli schopnost komunikovat, když se stal premiérem. Ale nikdo v KSČM nemůže v dané chvíli překročit dané hřiště, které jsme připravili. Jiří Paroubek také musí ctít svou stranu a její usnesení. Zaznamenal jsem také výrok Vojtěcha Filipa k otázce NATO a podle jeho slov je nepřekročitelná.