Pokud novelu podpoří alespoň 101 ze 200 poslanců, Klausovo veto zvrátí. Již dříve předlohu odmítl i Senát, ale dolní komora jej přehlasovala.

Klaus podle svého mluvčího Petra Hájka odmítl novelu zavádějící institut korunního svědka podepsat kvůli tomu, že u tak zásadních norem je podle něj třeba souhlasu obou parlamentních komor. Navíc zákon mění tradiční chápání pojmu spravedlnosti a práva vůbec, tvrdí. Dosavadní princip, že každý pachatel má být potrestán, přestává podle Klause platit. "Vnímání státu jako garanta spravedlnosti se tím oslabuje," vysvětlil.

Třetím důvodem pro veto byl fakt, že i nynější právní úprava umožňuje přistupovat k pachatelům, kteří se ke svým deliktům přiznají a pomáhají objasnit i jinou trestnou činnost, mírněji než k ostatním.

Novela počítá konkrétně s podmíněným přerušením stíhání, s možností zastavit je a se zavedením institutu spolupracujícího obviněného. Podmíněně přerušit stíhání by mohl státní zástupce, kdyby to považoval za potřebné při objasňování zvláště závažného trestného činu. Podmínkou by bylo to, že obviněný sdělí žalobci informace, které mohou významně pomoci při objasňování trestného činu nebo mu zabrání.

Ve světě běžné

Novým nástrojem při rozbíjení zločineckých struktur má být také spolupracující obviněný. Byl by to obviněný člověk, který by byl ochoten poskytnout informace o závažném trestném činu nebo by se k němu přiznal, ale nesplňoval by všechny podmínky pro to, aby mohlo být podmíněně přerušeno jeho stíhání. Soud by spolupracujícímu obviněnému mohl snížit trest.

Institut korunního svědka se uplatňuje v řadě zemí. Tradičně je to v USA a v Itálii, před osmi lety byl zaveden v Polsku a o jeho obnovení uvažuje Německo.