Takový návrh tehdy ale odmítla Sněmovna, která novelu nyní dostane k projednání. Před rozšiřováním původní předlohy varoval v zájmu jejího schválení senátor Martin Mejstřík (za Cestu změny). Odpůrci předlohy argumentovali především ekonomickými dopady rozšíření počtu státních svátků.

Pavel Eybert (ODS) proto neúspěšně navrhoval výměnou zrušit 1. květen jako Svátek práce. Odhad ekonomického propadu kvůli novému svátku někteří senátoři vyčíslili na 20 miliónů až jednu miliardu korun, Eybert dokonce na deset miliard korun.

Jiří Stříteský (ODS) jménem "několika tisíců drobných podnikatelů" varoval, že je zavedení nového svátku může ekonomicky ohrozit. "V současné době ještě není situace na to, abychom mohli Velký pátek jako svátek slavit," prohlásil.

Nadměrné dopady na ekonomiku zpochybnil senátor Karel Schwarzenberg (ODA), podle něhož lidé v pátek nejsou vzhledem k blížícímu se víkendu nejpracovitější. "Jestliže Česká republika je v produktivitě práce na 63 procentech Evropské unie, domnívám se, že jsme i v ČR schopni výpadek, který vznikne zavedením dalšího státního svátku, doplnit," přidala se Alena Gajdůšková (ČSSD).

Zelený čtvrtek

Jaroslav Kubera (ODS) na rozdíl od stranických kolegů navrhoval mezi svátky zařadit i Zelený čtvrtek kvůli tomu, že v tento den začínají velikonoční školní prázdniny, ale získal pro tento návrh jen 12 hlasů.

Pavlata svůj návrh na zrušení MDŽ jako významného dne zdůvodnil tím, že šlo o "jeden z nejodpornějších komunistických kolektivních svátků, kdy ženy dostávaly bonboniéry, karafiáty, mýdlo, ručník a stokorunové poukázky do Bílé labutě a muži se většinou v tento den opíjeli". Připomněl také, že ostatními významnými dny jsou dny památky obětí holokaustu a komunistického režimu, Den válečných veteránů nebo den vstupu ČR do NATO.

Velký pátek je křesťanským svátkem, připomíná obětování Ježíše Krista. Mejstřík odmítl tvrzení, že Velký pátek je věc spíše církví evangelických. Připomněl doporučení České biskupské konference už z roku 2002, která uznání nového svátku podpořila. Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek řada zemí, například Velká Británie, Irsko, Španělsko nebo skandinávské státy, Dánsko a Norsko i Zelený čtvrtek. Z českých sousedů světí Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku.

Česko má nyní 13 státních svátků nebo volných dnů. Jsou jimi 1. leden (Den obnovy samostatného českého státu), 1. květen (Svátek práce), 8. květen, (Den vítězství), 5. červenec (Den věrozvěstů Cyrila a Metoděje), 6. červenec (Den upálení mistra Jana Husa), 28. září (Den české státnosti), 28. říjen (Den vzniku samostatného československého státu) a 17. listopad (Den boje za svobodu a demokracii). Dny pracovního klidu jsou dále Velikonoční neděle a pondělí a tři vánoční svátky.