Hlavní obsah

Spyra prý měl zabránit dohodě PKN s Agrofertem

Polák Jacek Spyra, který figuruje v aféře v pondělí odvolaného ředitele kabinetu premiéra Zdeňka Doležela, chtěl podle dobře informovaného zdroje Práva už loni zabránit dohodě mezi polskou společností PKN Orlen a českým Agrofertem před privatizací holdingu Unipetrol.

Článek

Spyra měl tehdy pracovat mimo jiné pro podnikatele Tomáše Pitra z uskupení Seta-Setuza, která prý chtěla, aby PKN Orlen navázal místo Agrofertu partnerství právě s ní. Za tím účelem se prý Spyra před rokem snažil zkorumpovat management PKN Orlen a vybrané české a polské politiky.

Podle zdroje se údajně svého záměru nevzdal ani poté, co vláda rozhodla o konečném nabyvateli Unipetrolu - PKN Orlen, který předtím uzavřel dohody o spolupráci s Agrofertem a společností ConocoPhillips. Nic z toho se však dosud neprokázalo, ani nařčení, že Spyra spolupracuje s polskými tajnými službami.

V nabídce Sety na spolupráci, která byla před rozhodnutím privatizační komise údajně doručena PKN Orlenu, měl podle zdroje Spyra figurovat jako kontaktní osoba. Uvádí to i polský tisk s odvoláním na loňské vyjádření polského náměstka ministra financí Józefa Wozniakovskiho. Spyra to však popírá.

Seta podle polského tisku nabídla v loňském roce PKN Orlen, že pomůže při restrukturalizaci dluhů společností, které jsou součástí Unipetrolu, a následně převezme kontrolu nad některými firmami ze skupiny. Jednalo se údajně například o Kaučuk, Chemopetrol, Paramo, Spolanu a 70 čerpacích stanic Benzina.

Úplatky

Spyra se podle zdroje objevuje i ve stenografickém záznamu z výpovědi bývalého člena dozorčí rady PKN Orlen Krzysztofa Kluzka před polskou parlamentní vyšetřovací komisí v případu tzv. Orlengate. Kluzek ve své výpovědi z 31. května 2005 údajně opakovaně vypovídal skutečnosti, o nichž uvedl, že se je dozvěděl právě od Spyry.

Vyslovil například domněnku, že při privatizaci Unipetrolu byly polskou firmou PKN Orlen poskytnuty úplatky ve výši až 42 miliónů eur (více než 1,2 miliardy korun). Na polské i české straně mělo být vyplaceno 21 miliónů eur. Spyra později v písemném prohlášení popřel, že by s Kluzkem kdykoli hovořil. Vyšetřovací komise Spyru předvolala, ten se však nedostavil.

Kluzek údajně rovněž vypověděl, že v době vrcholící privatizace Unipetrolu Spyra opakovaně cestoval do Kazachstánu, kde měl jednat se společností KazMunajGaz, aby z tendru na Unipetrol odstoupila výměnou za zakázku na odběr 15 miliónů tun ropy do Polska. Důvodem měla být snaha PKN Orlen zbavit se konkurenta v privatizační soutěži o Unipetrol.

Spyra prý pomáhal v tomto případě společnosti PKN Orlen, protože se domníval, že mu to pomůže v prosazení dohody se Setou místo s Agrofertem.

Reklama

Výběr článků

Načítám