"Všichni mě přesvědčovali, ať znovu kandiduji, nicméně mé konečné rozhodnutí je, že z aktivního politického života odejdu," řekla Právu ministryně. Dodala, že pro ni nejde o nic nového, rozhodla se tak prý už před více než rokem. Na naléhaní přátel ze soc. dem. si vyhradila ještě letošní léto na vnitřní revizi svého prvotního stanoviska.

"Když něco děláte velmi dlouho, a pak se rozhodnete, že toho chcete nechat, a vaši přátelé vás přesvědčují, že si to máte ještě rozmyslet, přijde samozřejmě období určitého váhání," přiblížila Buzková, ale pak ujistila: "Definitivně jsem se rozhodla, že kandidovat nebudu."

První, komu Buzková svůj odchod z politiky oznámila, byl šéf ČSSD Stanislav Gross. Gross Právu textovou zprávou už v pátek po jednání předsednictva soc. dem. potvrdil, že rozhodnutí ministryně zná. "Ale nechci jí dělat mluvčího," napsal.

Buzková svůj ochod konzultovala s Grossem, který na jaře chtěl, aby ji sjezd ČSSD zvolil místopředsedkyní strany, Buzková však tedy neprošla ani do druhého kola volby. "Se Stanislavem Grossem jsme o tom dlouze diskutovali na začátku prázdnin, kdy jsem mu vysvětlovala své motivy a své důvody. On jich lidsky řadu pochopil, chci říci, že je pochopil jako člověk Stanislav Gross, ne jako předseda soc. dem.," přiblížila ministryně.

Fakt, že nyní premiér Jiří Paroubek tlačí na to, aby ČSSD do nejbližších voleb v Praze vedl nestraník, vicepremiér Martin Jahn, prý na Buzkovou zásadní vliv neměl. "Mocenský boj o místa na kandidátkách mě v této chvíli neovlivnil, je to ale samozřejmě jedna z věcí, které dlouhodobě k mému rozhodnutí přispěly," připustila.

"Pořádně si odpočinu"

Buzková se zatím chce soustředit na resort školství, ačkoli se s Paroubkem na některých krocích vlády v srpnu neshodla. "Pouze jsem vyslovila svůj názor a moji kolegové, mezi které Stanislava Grosse počítám, jsou zvyklí, že občas mám své vlastní názory, a tudíž je respektují," sdělila ministryně, známá tím, že si za svým názorem stojí.

"Jestli budu ministryní školství samozřejmě bude záležet na premiérovi, ale já bych ráda práci v úřadě dokončila," poznamenala.

Na otázku, co chce dělat po volbách, Buzková pokrčila rameny: "Potom si především pořádně odpočinu." Nepřiblížila však, zda to bude na některé z českých chalup či poblíž stromů vhodných k objímání. Příklad bývalého předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana však jeho oponentka Buzková bude následovat jen těžko.

Za spekulativní a předčasnou přitom označila fámu, že bude hledat nové působiště ve Škodě Auto, kde by ji rád viděl bývalý šéf firmy, nynější předseda dozorčí rady a šéf hokejového svazu Vratislav Kulhánek, jak už Právo informovalo minulý týden.

Buzková, která pochází ze soc. dem. rodiny (jejím dědečkem byl František Modráček, za první republiky soc. dem. senátor), vstoupila do obnovené ČSSD v roce 1989. V stejném roce dokončila Právnickou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1990 se stala místopředsedkyní strany. Od června 1992 do září 2004 měla poslanecký mandát, několikrát byla zvolena místopředsedkyní Sněmovny.

Nejpopulárnější

V lednu 1997 byla Buzková podle agentury STEM nejpopulárnější mezi politiky s 69,5procentní podporu. O tři roky později, v lednu 2000 oznámila, že složí svou funkci místopředsedkyně ČSSD. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména nesouhlasem se změnou volebního zákona, na níž se dohodly ČSSD a ODS, a s chystanou deregulací nájemného.

V roce 2000 Buzková čelila zřejmě odvetné kauze Olovo. Podle MfD lidé z bezprostředního okolí Miloše Zemana vypracovali písemný dokument, jak znemožnit Petru Buzkovou. Text s pracovním názvem Operace Olovo údajně analyzoval slabé stránky Buzkové a dokonce uvádí konkrétní kroky, jak Zemanovu oponentku na veřejnosti zdiskreditovat.

V návrhu opatření, která měla být spuštěna po dubnovém zasedání ústředního výboru ČSSD autoři uvádějí, že proti Buzkové hodlali využít i její tehdy tříletou dceru Annu. Buzková se bránila, podala trestním oznámením pro trestný čin pomluvy.

ČSSD vedla Buzková v metropoli do voleb dvakrát - v roce 1998 (23,5 procenta) a 2002 (téměř 26 procent), od roku 2001 do letošního ledna pražské organizaci soc. dem. předsedala.

Do vlády si ji jako ministryni školství vybral v roce 2002 Vladimír Špidla, po jeho demisi v létě 2004 Gross a letos na jaře zase Paroubek.