"V průběhu výběrového řízení do AČR není činěn rozdíl mezi muži a ženami. Nejsou stanovena ani žádná omezení pro zařazení vojákyň do jednotek. Stejně tak v ozbrojených silách ČR nejsou vojenské odbornosti, které by ženy nesměly vykonávat," informoval Novinky Petr Majer z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Ženy nemají výhody, ani výjimky

Nejvíce žen v armádě pracuje v oblastech logistického zabezpečení, ve spojovací a finanční odbornosti, vojenského zdravotnictví, vojenské policie, vojenského zpravodajství nebo vojenského školství, zpravidla na úrovni středně technického personálu a středního stupně velení. Tedy často v profesích, které se dají zaměnit s civilními.

Vojákyně nemají jiné výhody, příplatky a dávky než vojáci, nemají ani výjimku při bojovém nasazení. "Cílem velení AČR je zařazovat do bojových zón organické jednotky, které jsou stabilně vycvičeny, stmeleny a nedělá se rozdíl mezi pohlavím vojáků. Když jsou ženy vysílány do mise, není to z důvodu, že by je armáda vybízela k účasti a nebo proto, že by jejich ženské schopnosti byly obzvláště vyžadovány, ale protože je jejich úvar kde jsou zařazeny vybrán k plnění úkolu v zahraničí," dodal Majer.

Již od roku 1989 čeští vojáci a vojákyně úspěšně plní úkoly v pozorovatelských misích SN, v misích Evropské unie, OBSE, Západoevropské unie a také v operacích pod vedením NATO.

Zákaz diskriminace pochází z EU

Služba vojákyň v české armádě je podle Majera ovlivněna také právním stanoviskem Evropského soudního dvora k diskriminaci z důvodů pohlaví přijatému k rozhodnutí personální služby Bundeswehru.

Usnesení je totiž platné i pro ostatní členské státy ode dne jejich přístupu k EU. Zákonem je tak ošetřena pouze vojenská služba těhotných a kojících žen, a vojákyň pečujících o dítě mladší než 1 rok.

"Jde především o omezení konání činností, které by škodily jejich organismu či ohrozily jejich mateřské poslání," uvedl Majer. Dodal, že armáda v současnosti zahájila legislativní práce na vyhlášce o průběhu služby těchto vojákyň.