"Vážený pane premiére, promiňte, ale obracím se na vás jako zoufalá česká matka s prosbou o pomoc... Čeští kluci jsou najímáni jako žoldáci do "iráckých jednotek". Prostřednictvím internetu jsou lákáni na práci pro ostrahu objektů v cizině, za což je jim nabízena vysoká finanční odměna... Nevím už, na koho se obrátit, proto píši Vám, pane premiére. Pomozte, aby čeští synové nešli jako živé štíty na smrt. Domnívám se, že jde přímo o trestný čin." Píše ve svém dopise premiérovi zoufalá matka.

Její syn není z jejího počínaní zrovna nadšený. "Je to moje volba. Trošku tam chci kvůli dobrodružství, ale hlavně penězům. Máme slíbeno 80 dolarů na hodinu (necelé dva tisíce korun). Je to práce u normální bezpečnostní agentury. Budeme hlídat objekty," řekl Právu Alexander. O tom, kdo ho najal, kolik Čechů se zúčastnilo výcviku a pro koho budou v Iráku pracovat, nechce mluvit. "Máme to zakázáno."

Rekruti prodělali vstupní výcvik 23. července ve Zlínském kraji. Na informačním letáků stálo: "Vážení účastníci, rád bych vás přivítal do útvaru, který napomáhá v boji proti teroristům v Iráku, kteří napadají a zabíjejí nevinné lidi. Vaším úkolem bude chránit tyto nevinné obyvatele, a proto musíte projít tímto výcvikem, neboli přežít tyto náročné dny. Není to něco, co byste museli, ale kteří projdou tímto obtížným výcvikem, jsou ti praví pro cestu do Iráku."

Nic nového

"Taková práce není nic ilegálního. Pokud by šlo o službu v samotné Irácké armádě, tak je to trestný čin, ale práce pro soukromou bezpečnostní agenturu je legální, stejně jako sbírání jahod v Anglii," vysvětluje právník Tomáš Horák.

Podle něj má však utajení aktivit lidí, kteří mladé Čechy do Iráku verbují, jiný důvod. "Je možné, že nemají licenci na zprostředkování práce v zahraničí od ministerstva práce a sociálních věcí. Pak jim hrozí miliónová pokuta. Potom se tomu utajení nedivím."

V Iráku, stejně jako v Afghánistánu, působí velké množství soukromých bezpečnostních agentur. "Češi u mnohých nadnárodních agentur působí po celém světě už spoustu let. Češi jsou v ozbrojených ochrankách třeba v Africe. To není nic nového. Pracují jako ochranka továren, budov a lidí. Najímají si je korporace, které v Iráku působí. Samozřejmě i tito lidé jsou na odstřel. Ti kluci často nevědí do čeho jdou a pak je pozdě si vše rozmyslet," vysvětluje muž, který působil u jedné ze zahraničních bezpečnostních agentur a nepřál si být jmenován.

Podle tiskového odboru vlády premiér Jiří Paroubek dosud dopis matky, která chce zabránit synovu odchodu do Iráku, neobdržel. Těžko však jeho cestě může zabránit kdokoli jiný než sám Alexander. Rozhodl se sám.***