Tuto dávku státní sociální podpory považuje Škromach za mimořádně významnou rodinnou dávku. "Je to jediná peněžní pomoc, která může být vyplácená od narození dítěte až do jeho osamostatnění," zdůrazňuje ministr v koncepci, jejíž text má Právo k dispozici.

I když je nyní nárok na přídavek odstupňován podle výše příjmů rodiny, nárok na něj má zhruba 84 procent rodin s nezaopatřenými dětmi," připomíná ministr. Měsíčně přitom stát vyplácí více než 1,8 miliónu těchto dávek a vydává na ně kolem 950 miliónů korun.

Univerzální dávka

Podle Škromacha je přídavek na dítě možno chápat jako dávku univerzální, určenou pro všechny děti bez rozdílu příjmů jejich rodičů: "Což je vyjádřeno i v tom, že zletilým nezaopatřeným dětem lze vyplácet přídavek přímo," konstatuje ministr.

Dnes je nárok na dávku omezen trojnásobkem životního minima rodiny. Pokud má příjmy vyšší, ztrácí na něj nárok. Pokud by byl přídavek vyplácen plošně, významně by to podle Škromacha snížilo nároky na administrativu. Navíc by byl spojen pouze s podmínkou prokázání řádné školní docházky dítěte, takže rodiny by nemusely dokládat každoročně svůj příjem.

Škromach ale nepřichází s návrhem plošné přídavky přímo zavést. Chce zatím pouze zanalyzovat možnost jejich zavedení. Navíc úkolu dává, z hlediska působnosti této vlády poměrně nelogický termín. Analýza má být totiž hotova do 31.prosince 2006. Tedy do doby, kdy již půl roku bude u moci jiná vláda, vzešlá z parlamentních voleb.

Škromach v návrhu koncepce rodinné politiky zvažuje i možnost vytvořit příspěvek na hlídání dětí mladších tří let. Ovšem i tady dává na vypracování odborné studie, která by ukázala, zda je takový příspěvek potřebný a jestli by se našly ve státním rozpočtu peníze, čas až do konce roku 2006.

Kompenzovat náklady

Otálet naopak Škromach nechce se zvyšováním dávek spojených s mateřstvím a rodičovstvím: porodného, peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Tyto dávky by podle něj měly růst průběžně, aby více kompenzovaly náklady péče o dítě a ušlou mzdu pečujícího rodiče.

"Ještě jsme ale nehovořili o konkrétních částkách, o které by se měly diskutované dávky zvýšit," řekla v pátek Právu mluvčí MPSV Kateřina Beránková.

Jasné podle ní je jen to, že sociální dávky mírně vzrostou od ledna 2006, díky běžné valorizaci, související s inflací. Například právě nejběžnější přídavek na dítě by měl - podle předběžných úvah stoupnout o tři až deset korun měsíčně.

Na otázku, proč vlastně koncepce rodinné politiky vzniká, odpověděl Právu Škromachův náměstek Marián Hošek: "Na ucelenější rodinnou politiku se tady nějakou dobu rezignovalo. Finanční podpora státu ve vztahu k rodině by měla mít oceňující charakter a spoluvytvářet tak ve společnosti prorodinnou atmosféru. Chceme motivovat rodiny nejen aby měly děti, ale aby byly funkční a vychovávaly odpovědnou generaci."