Článek
"Je to důkaz důvěry našich spojenců v připravenost a schopnosti české armády," prohlásil ministr obrany Karel Kühnl při slavnostním ceremoniálu v hlavním stanu Mnohonárodní brigády Střed na základně Camp Ville. Předání úkolů od finské armády, kterou Češi střídají, přihlížela také řada poslanců, senátorů a představitelů armád několika států.
Česko je první z "nových" členských zemí NATO, jíž bylo na Balkáně svěřeno velení nad kontingenty jiných zemí. Nyní má Praha v jihosrbské provincii kolem 500 vojáků, zdaleka nejvíce ze svých zahraničních misí. Dalším třem zónám velí Francouzi, Němci a Američané.
Většina českých vojáků je rozmístěna na základně Šajkovac v severovýchodní části provincie, další pracují na velitelství KFOR v Prištině. Základ sedmého kontingentu tvoří brigáda rychlého nasazení z Chrudimi, která na Balkáně zůstane následující půlrok.
Statut provincie
Tisíce zahraničních vojáků z členských států NATO i mimo něj působí v Kosovu od roku 1999. Severoatlantická aliance tehdy zasáhla proti vyhánění místních etnických Albánců srbskými oddíly. Po skončení vojenské operace převzala správu nad provincií OSN, vojenský mandát má na starosti NATO.
Česká republika se mírové mise účastní od jejího zahájení. Nejprve do Kosova poslala průzkumnou rotu, svůj kontingent pak postupně rozšiřovala. Od roku 2002 v misi úzce spolupracuje se Slovenskem.
Poměrně klidnou situaci v regionu loni na jaře narušily nepokoje mezi srbskými a albánskými obyvateli. Ozbrojené potyčky si vyžádaly desítky životů. KFOR reagovala přehodnocením své politiky a odsunutím plánované reorganizace provincie. Zatím není jasné, jak dlouho budou muset zahraniční jednotky v Kosovu zůstat.
Kosovští Albánci, kteří tvoří více než 90 procent obyvatelstva, chtějí dosáhnout nezávislosti provincie. Místní Srbové, kterých zbyla po válce v letech 1998 - 1999 jen hrstka, si přejí zůstat součástí Srbska a Černé Hory (SČH). Jednání o konečném statutu provincie by mělo začít v druhé polovině roku.