Článek
Předloha má zajistit větší kontrolu nad majetkem a činností veřejných funkcionářů a to poslanců, senátorů, členů vlády, šéfů ústředních státních orgánů, ale i soudců, členů Komise pro cenné papíry, bankovní rady ČNB či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Týká se rovněž všech krajských a obecních zastupitelů, kteří za funkci berou plat.
Posuzovat porušení zákona a ukládat sankce by měla nezávislá Ústřední rada.
"Kdyby návrh Němec nepředložil, udělal bych to nejpozději příští měsíc já," řekl v úterý na dotaz Práva místopředseda Sněmovny a KSČM Vojtěch Filip. Považuje totiž za kontroverzní rozhodnutí Ústavního soudu, který nedávno zrušil poslaneckou novelu zákona o střetu zájmů.
"Platný zákon je momentálně úplně bezzubý," dodal. Je spokojen, že koalice zahrnula do předlohy krajské a obecní zastupitele. Novela jim ale nezakazuje vést organizace zřízené zastupitelstvy, jako tomu bylo v případě zrušené verze.
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) sice návrh ještě detailně nestudoval, ale jak řekl Právu, se zákonem o střetu zájmů problém nemá. "Je už načase to řešit," uvedl. Vyjádřil však obavu, jak se bude dokazovat jen případné podezření z nekalého úmyslu zneužít postavení veřejného činitele.
Veřejný registr
Navrhovaná úprava vychází z toho, že sféra soukromí veřejných činitelů je v porovnání s ostatními občany užší, a tak rozhodnutí o porušení zákona budou uveřejňována na internetu, popřípadě na úřední desce.
Oznámení o majetku a závazcích musí podle předlohy veřejný funkcionář učinit při nástupu do funkce i po odchodu z ní. V průběhu funkčního období by byl povinen nahlásit:
- novou nemovitost;
- podíl ve firmě nad 50 tisíc;
- nákup movitého majetku od 250 tisíc;
- půjčky či úvěry nad 300 tisíc;
- majetek ve společném jmění manželů.
Registry s oznámeními mají mít na starosti jako dosud parlamentní mandátní a imunitní výbory, na nižší úrovni pak ředitelé krajských úřadů a tajemníci obecních úřadů, případně starostové.
Pokuta až půl miliónu
Nově se počítá se sankcemi. Když funkcionář zapomene přiznání podat, zaplatí pokutu ve výši 30 tisíc korun. Pokud by se prokázalo, že uvedl lživé údaje, mohl by dostat až půlmiliónovou sankci.
Politik či úředník by navíc rok po odchodu z funkce nesměl vstoupit do soukromé firmy, která v posledních třech letech uzavřela smlouvu se státem, a pokud orgán, ve kterém politik seděl, o tom rozhodoval.