Dědička tak potichu sbírá milióny, aniž jí soud právo na majetek přiznal. Přitom podle mnohých právníků jde o manipulaci s majetkem, který soud nemusí restitučním žadatelům nikdy vydat.

Restituci Walderodova majetku naposledy zamítl v březnu 2003 Pozemkový úřad v Semilech. "Hlavním důvodem bylo Walderodovo členství v Henleinově SdP," sdělil šéf restituční agendy Josef Kozák.

"Obecně platí, že majetek zatížený restitucemi má být po dobu, po kterou je uplatněný restituční nárok, nedotknutelný. Dvojice restitučních zákonů zakazuje povinné osobě veškeré převody a prodeje. Pokud však restituenti žalobu stáhnou a soudní řízení v této věci skončí, lze s tímto majetkem volně nakládat," říká specialista na restituce Miloš Hošek, který mj. zastupuje stát ve věci Colloredo-Mansfeldů.

Stáhnou žalobu, dostanou odstupné

Prodeje majetku zkonfiskovaného rodu Walderodů umožňuje mimosoudní dohoda mezi městem, Kammerlanderovou a nabyvatelem nemovitostí, podle které se nový vlastník vyrovná s Walderodovou dědičkou.

"Zbývá prodat zhruba šest hektarů. Proti minulosti postupujeme formou dohody s budoucím vlastníkem a restituenty," potvrdil starosta Turnova Milan Hejduk (nezávislý).

Taktika je přitom jednoduchá. Turnovská radnice nabídne třetímu zájemci konkrétní nemovitost či pozemek, o který se soudí Walderodovi dědici, ten se dohodne s Kammerlanderovou, kterou vyplatí, a ta oplátkou stáhne žalobu. Město pak dostane zbytek. Hovoří se o klíči - dvě třetiny pro město, třetina Rakušance.

"Město nemovitosti prodá s podmínkou, že zájemce předloží souhlas restituentů, s nimiž se dohodne. Vyrovnání jde mimo město," vysvětlila Růžena Jarošová z majetkového odboru turnovské radnice místní know-how.

"Vždy jde ale o vesměs tržní vztah postavený na jiném základě, který obvykle bývá proti případným nesrovnalostem náležitě právně ošetřen. Do toho už nikdo další nevidí," spekuluje další z právníků.

Nevřela upřednostňuje dohody

"Konec soudního sporu, jak ostatně ukázal v pondělí obnovený proces, je v nedohlednu. Podstatnější je dosáhnout s nynějšími vlastníky přijatelné mimosoudní dohody," prozradil právník Walderodovy vdovy Felix Nevřela. Prodeje pozemků, které proběhly před mimosoudními dohodami, z nichž restituentům nic nekáplo, Nevřela naopak považuje za nezákonné.

Přestože legitimitu takových obchodů restituční právníci zpochybňují, starosta Hejduk nevidí na prodejích nic nezákonného ani spekulativního.

"Město nic neporušuje. Podmínkou je, že žadatelé o restituci stáhnou žalobu. Otázkou zůstává, zda je morální, když na těchto obchodech profituje Walderodova dědička, aniž jí prodávaný majetek patří. Tohle jde však mimo město, které pouze prodá pozemek zbavený restitučního břemene. Každý takový prodej jednotlivě zastupitelstvo schvaluje. Zatím vždy to bylo jednomyslně," poznamenal Hejduk.

V turnovském zastupitelstvu má většinu koalice ODS, ODA, US-DEU a nezávislých, v opozici je KSČM a sdružení Volba pro město.

Město třetinu tratí

Dohodu, kdy dva díly zisku z prodeje bývalého Walderodova majetku připadnou městu a jeden díl jeho vdově, ostře kritizuje šéf petičního výboru Walderode a bývalý turnovský místostarosta Josef Kunetka (Volba pro město).

"Na prodejích město zbytečně tratí třetinu možného zisku, o kterou by mohlo posílit rozpočet. Walderode nikdy nesplňoval restituční kritéria. Jsem zvědavý, jak se architekti těchto transakcí budou tvářit, až to soud s konečnou platností potvrdí. Je to prodej legitimně zkonfiskovaného majetku, na němž by bývalý vlastníci neměli profitovat," tvrdí Kunetka.

"Město vždy dostane tolik, kolik požaduje," kontruje Hejduk.

Turnov například letos prodal firmě AGBA 5600 metrů čtverečních pozemků, o které se Kammerlanderová soudila, po pětistovce za metr. Firma měla podle informací Práva zaplatit dědičce po dvou set korunách za metr čtvereční. Kammerlanderová tak měla potichu získat minimálně 1,1 miliónu korun.