A vylezou až do dvou metrů vysoko. Zahrádkáři mluví o invazi plžů, kterou nepamatují. "O víkendu jsem se po týdnu dostal na zahrádku, kterou mám na Vysočině, a zhrozil jsem se. Sežrali mi doslova, co se dalo! Na zahradě to vypadalo jako po řádění neznámé choroby. Do kbelíku jsem za jeden den nasbíral čtyřiasedmdesát šneků, slimáků bylo skutečně nepočítaně. Vždycky, když jsem myslel, že je zahrada čistá, zapršelo a objevili se další," popsal situaci brněnský víkendový zahrádkář František Dufek, podle jehož zkušeností jde letos doslova o invazi plžů. Stejné zkušenosti mají zahrádkáři i na druhém konci republiky.

"Už dlouho nepamatuji rok, ve kterém by bylo tolik slimáků a také hlemýžďů," svěřil se Právu děčínský zahrádkář Karel Opat. Také jeho sousedům v chatové kolonii na předměstí Děčína slimáci doslova likvidují především listovou zeleninu. "Neměl bych to asi říkat, ale jedinou možností na jejich likvidaci je tradiční posyp solí, ta jediná na ně i letos platí," dodal 63letý důchodce.

Vynáší je po kýblech

"Slimáky můžu vynášet po kýblech, je to katastrofa," uvedla zahrádkářka Gudrun Trammerová z Aše s tím, že ušetřeno na její zahrádce nezůstane téměř nic. "Spořádají všechno. Salát, květiny, okurky, jahody. Doufám, že deště co nejdříve přestanou a s nimi odejdou i slimáci," dodala.

"Nejdřív to vypadalo, že slimáků letos moc nebude, ale co se stalo během těch posledních deštivých dnů, nepamatuju," řekla Marie Krátká, která má zahradu u Blatné na Plzeňsku. "Je jich hrozně moc a sežerou, na co přijdou, tak vypasené jsem dlouho neviděla," dodala zahrádkářka. Invazi plžů se pěstitelé brání všemi prostředky, sběrem, solí, vysoušením, chemií. Většinou však marně.

České zahrádkáře nejvíce trápí plzáci, zejména plzáci španělští, kteří se do severní a střední Evropy dostali ze Španělska a Portugalska. Nemají zde přirozené nepřátele, a proto dochází někdy až ke kalamitnímu přemnožení. Mají oranžovou, hnědou až rezavou barvu.

Prý stačí tuhý podpalovač

"Jejich likvidace je velmi obtížná. Pokud zahrádkář přistoupí k chemickému zničení, může si v obchodě zakoupit speciální prostředky. Ty mají základ v metaldehydu. Proto jako levnější variantu, která je stejně účinná, doporučuji zakoupit si jakýkoli tuhý podpalovač nebo suchý líh, rozdrtit jej na prášek a roztrousit při dešti pod prkna nebo dlaždice, kde slimáci rádi pobývají. Ti jej sežerou a chcípnou," řekl Právu Oleg Ditrich z Parazitologického ústavu Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích. Zdůraznil, že nejúčinnější cesta jak na slimáky tkví ve správné údržbě zahrádek. "To znamená pravidelně kosit, nenechávat půdu ladem, a hlavně nenechávat různě poválené trámy či dlaždice, pod nimiž se slimáci rádi zdržují," dodal Ditrich.

"Vysušování místa je zbytečné. Moc účinné nejsou ani staré metody, třeba jejich solení. Zahrádkáři můžou použít přípravky Mesurol Schneckenkorn Pellet, osvědčený Vanish Slug Pellet nebo Ferramol Pellet. Po požití se slimáci otráví nebo vyslintají," radí pěstitelům Stanislav Peleška z pražské pobočky Českého zahrádkářského svazu (ČSZ). "Nejpraktičtější, ale velmi náročné, je sbírání slimáků zrána nebo k večeru," míní zase předseda územní rady ČZS ve Frýdku-Místku Václav Kolek.

"Stav slimáků se dá hlavně po deštích počítat na desítky. Nalézáte je prakticky všude, kam se ohlédnete. Nejdříve jsme je spolu s manželem nabírali na lopatu a házeli co nejdále od zahrady do pole, když jsme je ale druhý den nalezli na zdech, po dlažbě i u psa v misce na jídlo znovu, zahájili jsme jejich plenění," řekla Právu "Pokud se na zahradě objeví jeden až dva slimáci, jde to mimo mě," řekla ve Starém Hradišti na Pardubicku Alena Zavadilová.