O svém záměru se chystá jednat napříč domácí politickou scénou i se svými zahraničními protějšky. Zítra například v Budapešti se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou na pracovní večeři šéfů vlád visegrádské čtyřky a ve čtvrtek ve Vídni s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem.

Mezi německými antifašisty Paroubek jmenoval sociální demokraty, komunisty i katolické kněze, kteří podle něj nebyli "nahnáni do nějakého divokého odsunu nebo odsunu ve smyslu Postupimské dohody", ale vraceli se často z koncentračních táborů. "Nicméně, bylo tady vytvořeno takové prostředí, že prostě odešli raději sami," zdůraznil premiér.

Je proto přesvědčen, že česká veřejnost by měla reflektovat jejich osud, když se projevili například v boji za obranu republiky v září 1938. "Těmto lidem, kterých je už teď jen několik desítek, dlužíme určité gesto," prohlásil.

Zahradil překvapen

Paroubek odmítl, že by ho mohl někdo podezírat z "nadbíhání" odsunutým Němcům, už vzhledem k jeho vztahu k Edvardu Benešovi. Poznamenal také, že na toto téma prostudoval dost historických pramenů a že pro svůj úmysl, který však neupřesnil, našel pochopení u předních "českých historiků, zajímavých osobností".

Stínový ministr zahraničí a europoslanec Jan Zahradil (ODS) je premiérovým prohlášením velmi překvapen. "Považuji to od pana Paroubka za mimořádně nezodpovědné. Tím vlastně bourá konsenzus, který na české politické scéně doposud existoval, tedy neotevírat záležitosti spojené se druhou světovou válkou, které byly definitivně uzavřeny česko-německou deklarací," řekl ČTK.

Pandořina skříňka

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) Paroubkovi vyčetl, že chce o tématu jednat nejdříve v zahraničí a pak doma. "Znovu otevíráme Pandořinu skříňku," řekl Sobotka v Českém rozhlase. Podle něj věc uzavřela česko-německá deklarace a vzájemné omluvy v roce 1997.

Místopředseda ODS Petr Nečas nebyl před časem tak příkrý. Podle něj lidé, kteří se aktivně postavili proti nacismu, zůstali věrni demokratickým ideálům ČSR a byli součástí odboje, by měli dostat odškodnění. "Úplně stejné, jako dostávají odbojáři, kteří jsou české či jiné národnosti než německé a zůstali našimi občany," uvedl koncem května pro Právo.

Komunisté debatu na toto ještě neuzavřeli s obavou, aby řešení nezaložilo nové nároky a nové rozdíly mezi odškodněnými. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš tehdy uvedl, že německé antifašisty lze zařadit mezi vítěze nad fašismem. "Bylo by ostudou, kdyby jejich oprávněné požadavky byly přehlíženy," dodal.

"Pokud to byli němečtí antifašisté, kteří byli uznáni za bojovníky proti nacismu a zůstali na našem území, tak je to věc, o které lze nejen diskutovat," řekl lidovecký poslanec Josef Janeček.