Svůj plán zpracovalo na základě požadavku vlády, která má ambici zvednout jazykovou gramotnost obyvatel ČR. Proti dnešku by mělo být v budoucnu na výuku jazyků vyčleněno také víc času. Počítá se s třemi hodinami týdně.

Jazykový plán ale rozhodně nebude levná záležitost, přijde zhruba na šest miliard korun. Z průzkumů, které si nechalo ministerstvo vypracovat, vyplývá, že více než čtvrtina Čechů nad patnáct let věku mluví jen svým mateřským jazykem. Asi čtvrtina vládne angličtinou, dvě pětiny němčinou a zhruba třetina umí rusky.

Chybějí učitelé

Co rozšíření výuky jazyků na školách brzdí, je dostatek kvalifikovaných pedagogů. Jak potvrdil loňský průzkum Ústavu pro informace ve vzdělávání, jen 30 procent angličtinářů na základních školách má odpovídající kvalifikaci.

Podstatně víc je jich na školách středních, kde se jedná o 70 procent. Aby kvalifikovaných jazykářů na školách přibylo, měly by podle ministerstva vysoké školy umožnit více adeptům tyto obory vystudovat.

"Jde o to, aby z pedagogických fakult vycházelo víc absolventů s jazykovými kompetencemi. Ale také, aby fakulty umožnily dálkově si doplnit kvalifikaci těm, co dnes už jazyky na školách učí," řekla Právu ministryně školství Petra Buzková. Tito učitelé podle ní mívají výbornou jazykovou úroveň, ale kvůli chybějící kvalifikaci nejsou dostatečně zaplaceni.

Základy už v mateřské škole

S výukou jazyků mají děti začít dřív než dnes, už v posledních ročnících mateřských škol, kde by se jim věnovali speciálně vyškolení učitelé. Nemá jít ale o klasické učení, ale spíš o prvotní seznámení s jazykem, s odlišnou kulturou, tak aby jazyk děti zaujal a měly chuť se mu učit. "Zatím je to ale tak, že cizí jazyky tu nebudou povinné. Budou se jim věnovat tam, kde budou schopni kvalifikované učení zajistit," říká Buzková.

Dřív se pak začne i na základních školách. Zatímco dnes se děti povinně učí jeden jazyk od 4. třídy a druhý je nepovinný, v budoucnu by se mohly povinně učit jazyk od třetí a možná už od první třídy. Na výuku cizího jazyka také bude vyčleněno víc hodin týdně než teď. Děti by si mohly kromě angličtiny, němčiny či francouzštiny vybrat také slovenštinu, polštinu nebo jiný jazyk.

V rámci Evropy jsou na tom podle průzkumů se znalostí angličtiny lépe v Dánsku, Švédsku a Nizozemsku, kde se anglicky domluví přes 70 procent obyvatel. Naopak hůře jsou na tom v Lotyšsku, Portugalsku, Polsku, Litvě, Španělsku, Maďarsku či na Slovensku