KSČM přitom na podporu soc. dem. spoléhá. Obě strany by spolu daly s přehledem většinu ve Sněmovně, kde disponují 111 hlasy z 200, a to i pro případ přehlasování pravicově orientovaného Senátu, jehož sítem plošná majetková přiznání nemají šanci projít.

"Rozhodli jsme se předložit návrh, který třeba získá i podporu," řekl Právu šéf komunistů Miroslav Grebeníček a dodal: "Podle mého názoru ta proklamace z řad soc. dem. byla tak silná, a navíc to mají ve volebním programu, že by snad hlasy mohli dát."

Kraus: Je to úctyhodný námět

"Je to úctyhodný námět k zamyšlení, ale těžko se k tomu nyní vyjádřit," řekl Právu šéf poslanecké frakce soc. dem. Michal Kraus. Připustil nicméně, že princip majetkových přiznání by mu nevadil, ale záleží na obsahu zákona, který zatím - jak uvedl - neviděl.

Ačkoli komunisté pošilhávají po podpoře nejsilnější vládní strany, jsou si vědomi úskalí, která mohou diskusi na toto téma provázet. Přiznal to Grebeníček, když uvedl: "Ta věc je složitější, protože provázanost vládní koalice může věci dostat do jiného světla."

Narážel tím na zásadní odpor lidovců a unionistů, kteří by spojenectví soc. dem. a komunistů v případě schválení zákona považovali za porušení koaliční smlouvy.

Vládní dohoda v cárech?

"Určitě by to bylo porušení dohody," konstatoval pro Právo šéf unionistů Pavel Němec. Prohlásil, že jeho strana plošná majetková přiznání nikdy nepodporovala.

Také místopředseda lidovců Jan Kasal řekl, že taková přiznání nejsou ve vládním programovém prohlášení a lidovci tudíž nemají důvod je podporovat.

Kasal však zmínil ještě jednu zásadní připomínku lidovců: před časem totiž právě oni podpořili - byť se skřípěním zubů - registrační pokladny, a to výměnou za slib, že soc. dem. nepodpoří majetková přiznání. "Věřím, že dohody budou dodržovat," poznamenal Kasal.

Němec i Kasal odmítli hovořit o tom, jak by se jejich strany zachovaly v případě, že by soc. dem. s komunisty zákon skutečně prosadila.

K tradičním odpůrcům plošných majetkových přiznání patří také ODS, jejíž místopředseda Petr Nečas podezírá "část levice", že jde jen o první krok k majetkovým daním. Nečas poznamenal, že zákon je založen na presumpci viny, kdy by lidé museli dokládat, jak k majetku přišli.

Součástí dohody vládních stran je takzvaná antikomunistická pojistka, která zakazuje o významných zákonech hlasovat s komunisty. Premiér Jiří Paroubek už v dubnu Právu řekl, že si není jistý, zda do této oblasti patří majetková přiznání, přičemž vyjádřil naději, že se je podaří prosadit v rámci koalice.

Přiznávat nejen nemovitosti

Komunisté navrhují, aby se přiznával nejen nemovitý, ale také movitý majetek, včetně finanční hotovosti, pokud přesáhne 200 tisíc korun. Od přiznání by měly být osvobozeny movité věci osobní potřeby, jako např. obvyklé vybavení domácnosti, oděvy, pohledávky do 100 tisíc korun či výtvarná díla vyrobená danou osobou.

Návrh zákon počítá s tím, že poprvé by se přiznání podávala za rok 2006, dále pak v roce 2008 a poté vždy po třech letech.