Hrobku dal pro sebe a svou rodinu po roce 1350 vybudovat Karel IV, řekla dnes novinářům umělecká historička Jana Maříková-Kubková, která se na výzkumu podílela.

Vědci do komor kameru spustili vyvrtaným otvorem širokým necelé čtyři centimetry. "Příprava trvala pět let a samotný výzkum sondou dva dny," uvedla Maříková.

"My jsme vlastně nevěděli, v jakém stavu ta hrobka bude. Že tam nějaká dutina je, to jsme věděli, ale jestli je zasypaná, upravená, to jsme netušili, takže nás čekalo překvapení," sdělovala své dojmy Maříková. Hrobka je v dobrém stavu. Potvrdilo to měření teploty a vlhkosti a stěry vzorků ze stěn. "Není jediný důvod ji otevírat," dodala.

Hrobka se dvěma komorami

Vlastní výzkum se uskutečnil letos v březnu. Objevil dvě komory: západní má rozměry 2,5 krát 6,2 metru, východní, která má nepravidelné rozměry, měří zhruba 3,8 krát 4,7 metru. Obě jsou zaklenuty. Oko kamery ukázalo pískovcové kvádry na některých místech s cihlovou vyzdívkou. Ve východní komoře je cihlový pilíř podpírající novogotický oltář. Podlaha je vydlážděná cihlami.

Dvě dřevěné schrány s kosterními pozůstatky jsou ve východní komoře. Poblíž nich kamera zachytila dvě nestejně velké měděné či bronzové nádoby. Uchovávaly se v nich orgány zemřelého, nejčastěji srdce a mozek. Ve východní komoře jsou naskládány i zbytky rakví, kování, štítků a dalších ozdob. Dvě truhly jsou i v západní komoře. Výzkum ale nepotvrdil, že by obsahovaly kosterní pozůstatky.

V hrobce byl objeven také nápis, že ji už v 19. století prozkoumal architekt a restaurátor Josef Mocker, když před 130 lety upravoval hlavní oltář. Chór katedrály byl pak nově vydlážděn a na hrobku se zapomnělo.