Emmerová počítá například s tím, že stát pomůže pojišťovnám odkupem nedobytných pohledávek - Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) dá tři miliardy a zaměstnaneckým pojišťovnám 800 miliónů korun. VZP dostane více prostředků i tím, že se od ledna změní systém přerozdělení vybraného pojistného.

Již minulý týden schválil kabinet valorizaci plateb pojistného za děti, důchodce a nezaměstnané. Zdravotnictví, které za rok spotřebuje na 200 miliard, tak dostane v příštím roce 2,3 miliardy navíc.

V oblasti lékové politiky hodlá ministryně zbrzdit náklady na léky ročně o pět až šest procent, například racionálním předepisováním léčiv či zavedením zdravotních knížek. Emmerová chce snížením obchodní přirážky na léky získat tři miliardy a společnými nákupy léků pro nemocnice šest miliard ročně.

V oblasti úhrad zdravotní péče plánuje ministryně uspořit za rok čtyři miliardy, mimo jiné počítá s regulací objemu a struktury služeb, pokud stoupne ohodnocení práce lékařů, jak je prosazuje Česká lékařská komora.

Ministryně chce rovněž zasáhnout do sítě zdravotnických zařízení, čeká úspory v řádu miliard, zdravotní pojišťovny se ale omezování smluvní svobody brání. Naopak vítají zřízení sociálně - zdravotního lůžka, část nemocničních lůžek by byla hrazena z peněz sociální sféry. Zdravotnictví by získalo dvě miliardy.

Poslední oblastí návrhů je správa zdravotního pojištění - ministryně mimo jiné chce, aby pojišťovny zveřejňovaly výsledky hospodaření a snížily provozní náklady o 2,5 procenta.

ČR má být rozdělena na osm nových oblastí

Vláda dnes také souhlasila s předlohu zákona, podle které by vedle 14 krajů vzniklo osm nových oblastí, které by pokrývaly působnost například policie a soudů. Česká republika se tak možná částečně vrátí k územnímu členění založenému na uspořádání z roku 1960.

Oblasti by podle předlohy ministerstva vnitra dostaly i stejné názvy jako před pětačtyřiceti lety, tedy Jižní a Severní Morava, Jižní, Severní, Západní, Východní a Střední Čechy a Praha. Návrh však ještě musí schválit parlament a prezident.

Oblast by nebyla samosprávní jednotkou, tou by zůstaly kraje. Stala by se ale nejvyšším územněsprávním celkem, který by se členil na kraje, ty pak na okresy, okresy na správní okrsky a ty nakonec na správní obvody obcí a vojenské újezdy.

Pod jednu oblast by v některých případech tedy patřilo více krajů, což by se podle předkladatelů týkalo například oblasti Jižní Morava.

Vláda se návrhem měla zabývat již loni v prosinci, odložila jej však s tím, že o něm budou ještě jednat vládní strany. Po spolupráci s koaličními poslanci vnitro přišlo s druhou variantou zákona, v níž je nejvyšší správní jednotkou nově "oblast".

Předkládaný návrh navíc počítá se změnou okresní příslušnosti u 152 obcí, jež dosud patřily pod okresy, pod které neměly.