Horní komora navíc z iniciativy senátorů ODS přijala vlastní návrh ústavního zákona, který by umožnil uspořádat pouze referendum o evropské ústavě. Tuto předlohu teprve po letních prázdninách posoudí sněmovní výbory, dolní komora by o ní měla hlasovat na podzim.

"Mám pocit, že Senát se k tomu postaví negativně," řekl po schválení zákona poslanci předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Podotkl, že obecné referendum není v Senátu přijímáno dobře nejen občanskými demokraty. Navíc schválené snížení počtu těch, kteří mohou referendum navrhovat, povede podle Sobotky ke zneužívání všelidového hlasování.

"Předložený sněmovní tisk trpěl četnými vadami. Například možností, že parlament kdykoli může výsledek referenda přehlasovat. To znamená, že výsledek referenda pro parlament jako takový není závazný," reagoval stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. Kritizoval také to, že zákon obsahuje pasáže, které se dají vykládat rozdílně.

Vicepremiér Zdeněk Škromach (ČSSD) označil přijetí vládního návrhu zákona o referendu za jeden z kroků k naplnění ústavy tak, aby občané mohli přímo rozhodovat o zásadních věcech, jež se týkají státu. V rozhovoru pro ČTK dále připustil, že s ohledem na složení Senátu má "určité pochybnosti" o tom, zda horní komora předlohu podpoří.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) řekl, že pokud ODS v Senátu zákon zablokuje, "tak je to konec". "K ústavnímu zákonu musí být souhlasný postoj obou komor parlamentu," připomněl. Alternativu vidí v přijetí senátního zákona o referendu jen k euroústavě, který již prošel prvním sněmovním čtením.

Návrh, který poslanci schválili, předpokládá, že o vyhlášení referenda by rozhodoval prezident republiky, a to na návrh vlády, nebo nejméně 80 poslanců, či nejméně 33 senátorů. Návrh na vyhlášení referenda by mohlo iniciovat také nejméně 300 000 občanů, a to formou petice.

Referendum má vyhlásit prezident

O referendu na návrh zákonodárců a vlády by prezident rozhodl do měsíce, o referendu na návrh občanů do dvou měsíců. Referendum by se pak konalo nejdříve 90 a nejpozději 120 dnů ode dne, kdy by je hlava státu vyhlásila. Kdyby se mělo konat v posledních šesti měsících volebního období Sněmovny či místních zastupitelstev, konalo by se spolu s nimi.

Schválení předmětu referenda by zajistil souhlas nadpoloviční většiny hlasujících. Pokud by návrh lidé zamítli, mohlo by se referendum se stejnou otázkou opakovat nejdříve za dva roky. Návrh nestanoví minimální voličskou účast nutnou pro platnost hlasování. Výsledek referenda by byl pro orgány výkonné moci závazný.

Předloha umožňuje volit i na zastupitelských úřadech. Právo hlasovat má mít každý občan Česka, který nejpozději druhý den konání referenda dosáhl alespoň 18 let věku. Komunisté chtěli hlasovací právo omezit jen na občany trvale žijící na území České republiky, ale Sněmovna to neschválila.

Návrh podpořili všichni přítomní zákonodárci ČSSD a KSČM. Až na dvě výjimky (Michaela Šojdrová - KDU-ČSL a Karel Kühnl - US-DEU) ho podpořili i všichni přítomní koaliční patřneři ČSSD. Naopak ODS se jako jeden muž postavila proti návrhu.