Jako autor je uveden bývalý novinář a údajný věřitel Grossova strýce Františka Vika Rostislav Rod. Text však nese všechny znaky autorského stylu spisovatele a občasného politického lobbisty Martina Nezvala. Uprostřed knihy je dokonce pochválen jako "skvělý" jeho starší román Zlatí hoši. Nezval na dotaz Práva uvedl, že knihu o Grossovi nepsal. Autor se podle něj snažil jeho styl napodobit.

Rod na dotaz Práva sdělil, že knihu napsal s podporou "největšího našeho romanopisce", který ho prý naučil dobře parodovat jiné autory. Nezvala prý neparodoval. V kuloárech soc. dem. se však už nějakou dobu mluvilo o knize na obranu Grosse, kterou by měl napsat právě Nezval.

Gross: o knize jsem slyšel

Ať už je pravým autorem kdokoli, Rodův podpis zcela jistě není náhodný. Právě on totiž patří k nejslabším článkům Grossova vysvětlení, jak získal 900 tisíc na byt na pražském Barrandově. Rodovo mediální vystupování při představování směnky, která jistila jeho údajnou půjčku Grossovu strýci Vikovi, bylo tak nedůvěryhodné, že zpochybnilo celou Grossovu verzi půjčky. Obnova Rodova veřejného kreditu je pro přijatelnost této verze klíčová.

Uvědomuje si to zjevně i sám Rod, nebo ten, kdo pod jeho jménem knihu napsal. V úvodu se totiž Rod označuje sám za člověka, který je "médii přezdíván Dement v kulichu". Tato všeobecná představa o Rodovi má být zřejmě vyvrácena právě jeho autorstvím knihy, která se snaží působit dojmem, že vychází z perfektní znalosti politického zákulisí a je psána čtivou formou s řadou erotických scének mezi jednotlivými postavami.

Zničení údajné Rodovy směnky Michalem Simkaničem je v knize věnováno mnoho stran. Simkanič je označován za muže, který ve snaze získat slávu směnku spálil. Důkaz, že Gross nelhal, tak byl zničen a spiklenci ho mohli lépe donutit k demisi.

Stanislav Gross včera Právu sdělil v SMS zprávě: "O té knize jen vím, ještě jsem ji nečetl a žádné informace jsem k ní neposkytoval. Jde to mimo mne."

Předmluva od Bobošíkové

Předmluvu ke knize napsala europoslankyně a bývalá moderátorka televize Nova Jana Bobošíková. Za pádem Grossovy vlády vidí "HYDRU", což je podle ní "souručenství některých německých vydavatelů českého tisku, našich a zahraničních politiků, podplacených policistů, státních zástupců, soudců a zkorumpovaných, zaprodaných nebo hloupých novinářů".

Hydře jde podle Bobošíkové především o vrácení církevního, šlechtického a sudetoněmeckého majetku a zvýšení moci katolické církve a lidovců v zemi.

Bobošíková Právu z Bruselu sdělila, že "o napsání předmluvy ke knize mě požádali zhruba před třemi týdny až měsícem novinář Rostislav Rod a Věra Dušková (bývalá mluvčí Grossovy vlády).

"Setkala jsem se s panem Rodem osobně a poznala, že není žádný slaboduchý prosťáček, jak se ho snažila ilustrovat některá média. Je to velmi vzdělaný člověk," řekla Právu.

"Přečetla jsem si jeho rukopis a myslím, že v něm nejde o něčí obhajobu, ale o popis dějů a mechanismů, které Rod prožil. A také o tom, jak mohou fungovat v mediálních kampaních. Sama jsem něco podobného před časem prožila, a proto mně byl příběh blízký," dodala Bobošíková.

Všechno překroutili

Rostislav Rod včera v e-mailové odpovědi na dotaz Práva uvedl, že z něho "udělala média před čtyřmi měsíci pouhý objekt, který se neměl právo vyjádřit. Cokoliv jsem řekl, bylo vždy jen účelově překrouceno, aby někteří páni novináři splnili požadavky na ně shora kladené. Jenže já umím psát - jako bývalý novinář - stejně jako oni. Tak jsem se té sprostotě bránil. Kniha rozhodně není o Stanislavu Grossovi, to je účelové tvrzení."

Rod dodal, že ho na celé věci fascinovalo, že ať by Gross udělal cokoliv, příběh by skončil stejně. "Rozkaz daný některým novinářům zněl jasně: Odstřelte premiéra. Neměli čas ptát se, kdo je kdo."

Na dotaz, co si od románu slibuje, odpověděl: "Jde o první český román, který pojmenovává a analyzuje postorwellovskou éru. Je pryč doba, kdy vládli diktátoři. Ba co víc, je pryč doba, kdy vládli politici. Skutečnými vládci jsou dnes média.

Ta mohou vzít během pár dnů důstojnost komukoliv. Média nejdříve používala Stanislava Grosse jako bič. Tím, že dlouhé měsíce vyslovovala, jak je skvělý, tím nechtěla ani tak říci, jak je skvělý, ale naopak se domnívala, že tím zasazují ránu do vazu Zemanovi.

V okamžiku, kdy byl na vrcholu, nebyl důvod ho chválit - přestal fungovat jako bič. Všimněte si, jak nyní média chválí Paroubka. Takhle nikdy žádného premiéra nechválila. Tím totiž chtějí vyslovit, jak byl Gross hrozný.

A tím odpovídám na vaši otázku. Byl bych rád, kdyby román odstartoval boj za mediální gramotnost."

Rod dále uvedl, že knihu psal dva měsíce. "Psal jsem 2000 slov denně. První verze tedy byla na světě za dvacet dnů. Poté nastalo škrtání a cizelování. Nejdříve po deseti stránkách denně. Pak po dvaceti a nakonec čtyřiceti."

Pomáhal prý romanopisec

Na dotaz, zda psal knihu sám, nebo s pomocí například Martina Nezvala, Rod odpověděl: "Ani prezident, ani Miloš Zeman nepsali své knihy bez pomoci. I já se obrátil se svým příběhem - jak píši v předmluvě - na největšího romanopisce, kterého u nás znám. Dnes píše romány pro ženy a období, kdy psal o tom, jak jsme se tu měli všichni pod psa, má za sebou.

Naučil mě parodovat styly některých spisovatelů a Nezval patří mezi ně, protože toho přímo nenávidí. Stejně tak nesnáší dramatika Karla Steigerwalda. Rukopis některých autorů tedy může být v knize čitelný, ale - a to zdůrazňuji - rozhodně nejde o parodování jen jednoho spisovatele."