K magistrátu se památce Milady Horákové přišlo poklonit několik desítek lidí. Na závěr pietní akce udělil primátor čestné občanství města Prahy politickému vězni Antonínu Sumovi.

Zástupci města a klubu Milady Horákové nejprve v doprovodu čestné stráže položili věnce k pamětní bustě u vchodu do budovy magistrátu. V následných projevech vyzdvihli odvahu, se kterou se Horáková postavila jak nacistické, tak komunistické zvůli. Ocenili také příkladný občanský postoj a sociální cítění předúnorové poslankyně a zaměstnankyně pražské obce.

Na závěr pietního setkání udělil primátor čestné občanství Antonínu Sumovi, který je mimo jiné posledním žijícím svědkem vykonstruovaného procesu s Horákovou. Antonín Sum se za druhé světové války účastnil domácího odboje a pražského povstání. Po roce 1945 byl osobním tajemníkem ministra zahraničí Jana Masaryka.

Komunistická justice ho v následném líčení po procesu s Horákovou odsoudila k dvacetiletému trestu, který si odpykal ve věznicích a uranových dolech. V sedmdesátých a osmdesátých letech byl předsedou Junáku a po pádu socialismu se stal známým jako autor knih o Janu Masarykovi.

Vzpomínka jako varování před komunisty

Hlavní vzpomínkové shromáždění 55. výročí popravy národněsocialistické političky Milady Horákové v Praze se konalo u památníku obětem komunismu na Újezdě. Přítomní politici ostře kritizovali dnešní komunistickou stranu, která údajně stále ohrožuje demokracii. Senátor Martin Mejstřík (Cesta změny) řekl, že předseda KSČM Miroslav Grebeníček by měl prosit o odpuštění za popravu Horákové. "Kdyby byl Grebeníček slušný člověk a demokrat, tak tady klečí na kolenou a prosí o odpuštění," prohlásil senátor v proslovu u památníku.

Pražský primátor Pavel Bém (ODS) upozornil na rostoucí preference KSČM. "Je stále dost lidí, kteří pohrdají demokracií," uvedl. Ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) prohlásil, že návrat komunistického režimu není možný, neboť za hranicemi nestojí nepřátelská vojska a není tu velmoc, které by komunisté mohli zemi zradit. Ale mohou škodit a poškozovat zájmy země v zahraničí, řekl Kühnl a vyzval k tomu, aby demokratické strany vzájemnou záští nedávaly prostor k úspěchu KSČM.

Věnec za prezidenta Václava Klause k památníku položil jeho tajemník Ladislav Jakl. Účastníci shromáždění pak památku Milady Horákové uctili minutou ticha.

Milost pro Horákovou žádali Churchill i Einstein

Horáková byla popravena na Pankráci přesně před 55. lety před rozedněním po vykonstruovaném procesu. K smrti byli s Horákovou odsouzeni také štábní strážmistr ve výslužbě Jan Buchal, bývalý majitel dolů Oldřich Pecl a historik a novinář obviněný z trockismu Záviš Kalandra.

Horáková byla odsouzena na osm let do vězení už v roce 1944 za účast v protifašistickém hnutí a jen těsně unikla trestu smrti. Po válce se stala poslankyní za národní socialisty. Po komunistickém puči v únoru 1948 se na protest vzdala poslaneckého mandátu. Na podzim 1948 neúspěšně iniciovala společný postup nekomunistických stran.

Obžaloba na tom později postavila značnou část procesu. Milost pro Horákovou žádaly světové osobnosti jako britský ministerský předseda Winston Churchill, filozof Bertrand Russell a fyzik Albert Einstein.