V debatě s vědci, kteří léta poukazují na špatnou ekonomickou situaci začínajících badatelů, použil argument, že pro vědu je lepší chudoba než opulentní život, který ubíjí myšlení.

Klaus několikrát připomněl, že i on v Akademii věd pracoval a že byl také postaven před rozhodnutí, zda má zůstat ve Spojených státech v lepších podmínkách, nebo se vrátit do tehdejšího komunistického Československa. Mladým vědcům, kteří poukazovali na to, že jejich kolegové mají v Americe lepší podmínky pro práci, dal za pravdu. Současně však uvedl, že je pouze na nich, jak se rozhodnou. Věda se podle něj nemění. O tom, že ve Spojených státech se vědcům daří lépe, už se hovořilo před sto lety, dosud ale "mozky vysáty nebyly", řekl prezident.

Nezbývá na tužku a papír

Slova profesora Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky o rozdílu mezi "opulencí" a slušným životním standardem, který by měli mladí vědci mít, označil prezident za odborářský postoj. Mladí vědci nyní začínají s platem kolem 20 000, Pačes již dříve uvedl, že by měli mít dvojnásobek tak, aby to stačilo na založení rodiny a pořízení bytu.

Šéfka Mikrobiologického ústavu Blanka Říhová poznamenala, že ústavy dostávají peníze na platy a přístrojové vybavení, na výzkum ale musí sehnat peníze prostřednictvím grantů. Pro své zaměstnance tak ze základních peněz nemá ani "na tužku a papír, nemluvě o chemikáliích".

Prezident soudí, že finanční situaci vědy a výzkumu může zlepšit pouze trvání na tom, aby stát přidával na vědu v rychlejším tempu, než roste hrubý národní produkt (HDP). Lékem podle něj ale nemůže být jednorázové navýšení financí pro vědu a výzkum. V poměru k HDP loni financování vědy pokleslo na 0,54 procenta, a vrátilo se tak na úroveň roku 2001. Cílem, o kterém hovoří politici i vědci již několik let, je 0,7 procenta HDP. Podle Klause tento podíl však nemá dostatečnou vypovídací hodnotu. Soudí, že věda závisí hlavně na individualitách.

Průměrný plat stoupl o 14%

Průměrný měsíční výdělek na vědeckých pracovištích akademie byl loni 23 308 korun, a meziročně tak stoupl díky změně počtu platových tříd téměř o 14 procent. Vědecký pracovník s atestací si loni vydělával víc než 33 000 korun měsíčně, odborný pracovník vědy a výzkumu s vysokou školou měl o 11 000 nižší plat. Vysokoškolák zaměstnaný na některém z pracovišť akademie jako odborný pracovník měl zhruba 20 000 korun. Průměrný plat v zemi činí nyní 17 700 korun.

Debatu s akademiky, kterou místy doprovázely salvy smíchu, uzavřel Klaus hledáním bodu, ve kterém se česká věda nachází. Zda má málo peněz a její kvalita stoupá, nebo zda už žije v nadbytku a její úroveň klesá. O nadbytku se mluvit nedá, shodli se vědci.