První letní den by ale měl být letní i podle počasí - meteorologové očekávají teploty až 32 stupňů Celsia a mohla by se vyskytnout i letní bouřka. Od severu totiž zasahuje do střední Evropy výběžek tlakové výše, který ovlivňuje počasí i u nás.

Zítra by podle meteorologů mělo být skoro jasno až polojasno se slabým severovýchodním až východním větrem s rychlostí 1 až 4 m/s. Stejné počasí by mělo vydržet až do středy, kdy meteorologové čekají většinou polojasno až oblačno s nejvyššími teplotami 25 až 29 st. C. Zahrozit mohou bouřky.

Ve čtvrtek by se však letní počasí mělo zkazit. I když teploty přesáhnou 25 stupňů, obloha bude zatažená a vyloučen není ani déšť.

Slunovrat za 1000 let prodlouží léto

Datum a čas letního slunovratu není vždycky stejný. Mění se proto, že kalendářní rok má 365 dní a je-li přestupný, trvá 366 dní, zatímco Země oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Okamžik letního slunovratu se proto opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících pět hodin 49 minut. Zařazením přestupného roku se letní slunovrat "předběhne" o 18 hodin 11 minut. Může se přitom o den změnit i datum slunovratu.

Současný řehořský neboli gregoriánský kalendář pracuje se čtyřsetletými cykly. Nový cyklus začal v roce 2000. Na jeho začátku vznikají největší rozdíly. Proto ve 21. století připadne letní slunovrat dvaašedesátkrát na 21. červen a osmatřicetkrát na 20. červen, bude-li se udávat ve středoevropském letním čase. Na 20. červen připadne letní slunovrat v roce 2020, což bude poprvé od roku 1796.

Malé změny způsobí podle astronomů také posuny zemské dráhy. Léto na severní polokouli se bude zvolna prodlužovat. Do roku 3000 o šest hodin a 29 minut.