Ve způsobu, jak se má zvyšovat nájemné, se nic nemění. Martínek nadále počítá se šestiletým přechodným obdobím, v němž se mají nájmy každoročně zvyšovat tak, aby po jeho skončení nájemník platil ročně pět procent z tržní ceny bytu.

Růst dle obce i kategorie bytu

Průměrný roční růst má činit 9,3 procenta ročně, ale v obcích bude odlišný. Například v Praze 1 by nájmy rostly v bytech první kategorie až o 17,8 procenta, v Praze 2 o 17, 3 procenta, v Brně až o 16 procent. V bytech druhé až čtvrté kategorie bude růst ještě rychlejší. Například ve "čtyřce" v některých částech Prahy až o 34 procent ročně.

"Nikdo se toho nemusí bát. Nedovedu si představit zákon o nájemném, aniž by byly řešeny sociální dopady. To řešení bude v zákonu o hmotné nouzi. Návrh říká, že stát bude rodině dorovnávat ty náklady na bydlení, které přesáhnou 30 procent čistých příjmů," uvedl Martínek.

Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček to ale v pondělí zpochybnil. "Nejsme si jistí, zda za současného stavu veřejných financí je pomoc státu nájemníkům, kteří to potřebují, reálná," uvedl. Podle něho už dnes náklady na bydlení v ČR dosahují úrovně Evropské unie, přičemž důchodci platí nejvíce.

Ministr také připustil, že přechodné období by mohlo být po dohodě v koalici či ve Sněmovně i kratší, což by ve svém důsledku znamenalo rychlejší každoroční růst. "Předpokládám, že o tom bude ve Sněmovně řeč. Je to možné upravit, je to věc politického zadání," soudí Martínek.

Dědit nájmy mají jen přímí příbuzní

Ministr poněkud ustoupil u přechodů nájmů, k nimž dochází například při úmrtí nájemce. Původně totiž požadoval, aby se ve všech těchto případech smlouva z doby neurčité změnila na určitou, a to na dobu pěti let. Martínek nakonec navrhl výhodné přechody nájmů ponechat v současné podobě alespoň u přímých příbuzných a manželů. Některé osoby, například druhové a družky, či sourozenci, by tak dnešní zvýhodnění ztratily.

"Přechodů nájmů se velmi zneužívalo. Do bytů se přihlašovali lidé jen proto, aby snadno přišli k bytu," tvrdí Martínek. Podmínky výměn bytů naopak chce Martínek zachovat v dnešní podobě, ačkoli původně uvažoval, že by se při výměně změnila nájemní smlouva z doby neurčitou na pětiletou.

Přísně proti neplatičům

Ministr hodlá i nadále razantně zatočit s neplatiči nájmů. Mohli by dostat výpověď z nájmu bez přivolení soudu, pokud by nezaplatili nájemné či úhrady za služby za pět měsíců (podle původního návrhu za tři měsíce). "Ten, kdo bezdůvodně neplatí nájemné, tak nemá právo, aby pohodlně bydlel a zabíral prostor jiným, kteří platit chtějí," uvedl ministr.

Podle Martínka nehrozí, že lidé, kteří se dostali řízením osudu do těžké životní situace, by nezaslouženě skončili na ulici. "Slušného nájemníka se to vůbec nedotkne. Člověk, který nemá momentálně peníze, bude mít dost času na opatření sociálních dávek. I ten, který v rozporu s majitelem tvrdí, že platí řádně, má možnost se obrátit na soud a ten rozhodne, kdo má pravdu," zdůraznil ministr. Podle jeho slov je opatření namířeno hlavně proti nájemníkům, kteří mají peníze a neplatí z nedbalosti. "Špatné ale je, že i ti, kteří se dostanou do tíživé situace, nic dnes nedělají, protože jim nic nehrozí," uvedl Martínek.

Nájemníci kritizují i tyto chystané změny. "Každý, kdo bude majitelem označen za neplatiče, může dostat výpověď i bez přivolení soudu," řekl včera Křeček. Majitelům domů se zase na Martínkově návrhu hlavně nelíbí navržené tempo růstu nájemného a délka přechodného období.

Ke schválení zákona je sice ještě daleko, ale ministr Martínek považuje dosavadní jednání o nájemném za slibná. "I když třeba zástupci politických stran trvají na svém a používají stejnou rétoriku, je přece jen vidět snahu o určitý kompromis. Všichni chápou, že dnešní situace je neudržitelná a je třeba s ní něco dělat. Kompromis tedy možný je," soudí Martínek.