Uvedl to v pořadu televize Nova Sedmička s tím, že nápad není součástí připravovaných krátkodobých změn ve financování zdravotnictví, nýbrž pouze návrhem do debat o dlouhodobém řešení problému. "Pan premiér konečně přiznal strategii ČSSD od roku 1998," reagoval na ideu ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

 Systém podle něj prošel svým vývojem, počet pojišťoven se snížil z více než dvaceti na devět, a nyní je v ekonomicky stabilizovaném stavu. "Problém je v pozici VZP, ne v zaměstnaneckých pojišťovnách," řekl Gajdáček s tím, že bez peněz na účtech zaměstnaneckých pojišťoven by nefungovaly ordinace. Zatímco tyto pojišťovny jsou schopny proplácet účty hned, VZP tak činí často s velkým zpožděním. 

Paroubek zopakoval, že trvá na tom, že takzvaná páteční dohoda o změnách ve financování zdravotnictví je platná, i když zdravotní pojišťovny pravily, že ji berou na vědomí. Vysvětlil to tím, že dohoda se musí ještě odsouhlasit.

Úspory jsou nutné

Odmítl, že stát bude do zdravotnictví jen lít další peníze, začne se s veřejnými penězi. Mají snížit své náklady. Pojišťovny tvrdí, že sice mají nutit zdravotníky k úsporám, nikdo jim k tomu ale nedal vhodný nástroj. Navíc prý nevědí, kde mají vzít peníze na slíbené zvýšení lékařských platů a další výdaje.

Stát má podle dohody odkoupit pohledávky VZP ve výši 3,8 miliardy korun, které zůstaly po zkrachovalých podnicích. Od pojišťoven očekává úspory. Další dvě miliardy zaplatí za pojištěnce, kde stát hradí málo, jako jsou studenti. Podle Paroubka by měli šetřit i pacienti Elektronické zdravotní knížky, které navrhuje zavést ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD), by mohly v budoucnosti pomoct kontrolovat pacienty, jestli systém nezneužívají, a nenechávají si předepisovat zbytečně mnoho léků.