"Po výsledcích ve Francii je už  rozhodnuto. Tento text skončil. Evropská unie je stavěna na principu úplného konsensu, a to právě tato ústava měnila. Šídlo v pytli neutajíš. Už před dvěma lety jsem také říkal, že text je komplikovaný a ve třetí části a v části příloh neústavní," řekl Filip na Nově. 

Podle něj je jedinou možností jednat o nové ústavní smlouvě, přesto však není proti referendu: "Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla přijata, mělo by stačit, kdybychom jen formulovali výhrady, ale je legitimnější, aby se k textu vyjádřila celá veřejnost v referendu. Souhlasil bych s jeho konáním v rámci voleb."

To je významná změna, protože dosud referendum KSČM odmítala. Změnu vysvětlil Miloslav Ransdorf v Nedělní partii na Primě: "Vycházím z toho, co jsme si odhlasovali v pátek na výkonném výboru. Pokládáme tento způsob evropské integrace za problematický, ale bylo vyškrtnuto, že by měl ratifikační proces zastavit."

Proti ratifikaci jen ODS

 I Jiří Paroubek je pro pokračování ratifikačního procesu, ovšem jaké bude další rozhodnutí závisí na červnovém summitu EU. Nizozemské a francouzské ne mu nevadí. Je přesvědčen, že se referendum může opakovat jako tomu bylo i v případě hlasování o smlouvě z Nice v Irsku. To odmítá Filip: "Neumím si představit, že se bude tak dlouho hlasovat až hlasování vyjde, to by bylo pohrdáním názorem občanů."

Paroubek také obhajoval svůj návrh prodloužení termínu ratifikace, aby politici mohli lépe vysvětlit text občanům.

Proti ratifikaci je nadále ODS, což v Nedělní partii zopakoval místopředseda Evropského parlamentu za ODS Miroslav Ouzký. Překvapilo to Randsdorfa: "Pokud by referendum dopadlo, jak oba předpokládáme, tak větší porážku vládní koalice si nedokážeme představit." Ouzký na to reagoval slovy: "Referendum se nemá stát prostředkem politického boje, my nechceme mrhat veřejnými prostředky."

Ransdorf ovšem poukázal na jeden významný aspekt - že dvě ne nestačí. V textu euroústavy je zakotveno, že se dá dále jednat, pokud je schválena v 80 procent zemí. Pro definitivní ne je tedy potřeba aby text euroústavy odmítlo šest států.

Diskuse nad Jahnovým materiálem o strategii

Jedním z ožehavějších témat byla také strategii hospodářského růstu ČR do roku 2013, kterou vypracovala skupina vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna. Velké výhrady vyvolal i mezi sociálními demokraty, neboť byl pro deregulaci nájemného bez kompenzací, pro školné nebo přímé platby ve zdravotnictví.

Paroubek se Jahna zastal: "Pan Jahn není členem ČSSD a jsou oblasti, kde má rozdílné názory od sociální demokracie. Váda ale není samoděržaví a hledá se většinový názor. On chce deregulaci nájmů bez kompenzací, my s kompenzacemi. Závěrečný text bude proto poněkud jiný, ale ne zásadně, podstata strategie bude zachována, jde nám o silnou stabilní ekonomiku, silný hospodářský růst ale se sociálním zázemím. S 80 až 85 procenty věcí nemám problém"

Sám však naznačil, že se blíží blairovskému pojetí sociální demokracie: "Za dvanáct patnáct let si (tyto body) dokážu představit i v sociálně demokratickém programu, ale když je hrubá mzda 18 tisíc korun a 80 procent lidí má mzdu nižší, tak si přímé platby ve zdravotnictví a ve školství nemůžeme dovolit a my je nepřipustíme."

Zgarba neumí jednat s médii

V obou pořadech se také hovořilo o případu ministra zemědělství Petra Zgarby. Premiér řekl: "Z toho co znám, vidím, že pan Zgarba byl mediálně neobratný a nedokázal to dobře vysvětlit." Upozornil, že dotace pro obec prošla celou řadou institucí, které ji schválily, uvedl však: "Z mého hlediska je nevinný, jestli policie dojde k jinému názoru, pak to budu respektovat a okamžitě odejde z funkce."

Ouzký je ovšem přesvědčen, že v případě politiků platí presumpce viny. Ransdorf se domnívá, že podobných případů jsou stovky.