Česká republika se v letech 1992 až 2002 podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OECD) stala ve světě zemí s největším přírůstkem počtu cizinců. "Tento trend se nezastavuje," uvedl včera ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman.

Vietnamci vévodí

Zatímco v Česku loni výrazně přibylo cizinců s trvalým pobytem, naopak ubylo lidí s povolením k dlouhodobému pobytu. Klesá počet žadatelů o azyl. Nejpočetnější skupinu lidí s uděleným trvalým pobytem tvořili Vietnamci. Nejvíc přibylo Slováků, jejich počet vzrostl o 48 procent na téměř 17 tisíc. Třetí nejsilnější menšinou, která loni získala trvalý pobyt, byli Ukrajinci. "Přísun nových lidí do Evropy je s ohledem na demografický vývoj přínosem. Dokonce i co se týče ekonomické stránky," řekl Bublan.

O více než 4700 naopak ubylo cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu, loni jich v ČR žilo přes 154 tisíc. Důvodem je podle Haišmana fakt, že mnozí z nich měli již nárok na trvalý pobyt. Žili totiž v Česku přes deset let.

"V budoucnu by mělo lidí s povolením k trvalému pobytu výrazně přibývat," uvedl Haišman. Počítá se totiž se zkrácením desetileté čekací lhůty na polovinu. Navíc občané EU mohou v zemi žít za stejných podmínek jako Češi a nepotřebují povolení a víza.

Počet běženců klesl

O pětinu loni poklesl i počet nelegálních migrantů. Přes hranice se pokoušelo nezákonně přejít téměř 11 tisíc osob, což je o 2511 méně než v roce 2003. Bez povolení k pobytu pak v republice zůstávalo bezmála 17 tisíc lidí. "Nelegální migrace souvisí s přeshraniční trestnou činností, organizovanou převaděčskou kriminalitou a obchodem s lidmi. Nepředstavuje riziko jen pro vnitřní bezpečnost státu, ale i dalších zemí Evropské unie," poznamenal Bublan.

Snížení počtu zadržených cizinců podle Haišmana nezpůsobila nižší aktivita policie. Trasa na západ nevede už podle něj přes střední Evropu, ale posunula se více na sever či do česko-slovensko-rakouského pohraničí. Zeslábl i tlak na východní slovenskou a polskou hranici.

Loni požádalo o české vízum přes 523 tisíc lidí. Získalo ho více než 471 tisíc z nich. Nejvíce žádostí přijala konzulární oddělení v Moskvě a Petrohradě, bylo jich zhruba 170 tisíc. Po Rusku následovali občané Ukrajiny a Běloruska. České hranice pak v obou směrech loni legálně překročilo 263 miliónů osob, což je více než v minulosti.